Co přesně kancléř Stocker navrhl

Christian Stocker přišel v únoru 2026 s plánem uspořádat celostátní lidové dotazování, takzvanou Volksbefragung. Nejde o klasické referendum v českém slova smyslu. Podle článku 49b rakouské spolkové ústavy je Volksbefragung politicky významná, ale právně nezávazná; o jejím vypsání rozhoduje Národní rada a výsledek parlament k ničemu nezavazuje.

Klíčový detail: Stocker nechtěl nechat občany hlasovat o tom, zda službu prodloužit, nebo zachovat dnešních šest měsíců. Současný stav neměl být jednou z variant. Rakušané měli vybírat mezi dvěma modely prodloužení, které navrhla expertní Wehrdienstkommission zřízená už v červnu 2025. Preferovaný model „Österreich Plus“ počítal s osmi měsíci základní služby a dvěma měsíci povinných milicionářských cvičení. Šlo tedy spíš o výběr formy prodloužení než o otázku, zda vůbec měnit status quo.

Od referenda k vládnímu kompromisu

Jenže politická realita Stockerův plán předběhla. Ministryně obrany Klaudia Tannerová už v březnu tlačila na rozhodnutí do léta s tím, že reforma musí začít platit od roku 2027. V červnu pak sám kancléř přiznal, že pro Volksbefragung nemá v koalici většinu. Referendum se tak nikdy nevypsalo.

Místo něj přišel 27. července 2026 vládní kompromis, který obešel lidové hlasování a zamířil rovnou do parlamentu. Výsledný model vypadá takto:

• Základní služba: 6 měsíců (beze změny)
• Povinná cvičení: 3 měsíce, z toho část bezprostředně po službě a zbytek rozložený do 10 let
• Celkem: 9 měsíců vojenské povinnosti
• Účinnost: od 1. ledna 2027

Oproti expertnímu doporučení 8+2 je to kompromis, kratší základní výcvik, ale delší cvičení. Ženy do povinné služby zahrnuty nebyly, ačkoli se mezi „vývojovými modely“ objevily i genderově neutrální varianty.

Generační propast v datech

Bregenská anketa mezi maturanty není reprezentativní. Ale není ani osamocená. Podle Ö3-Jugendstudie z roku 2026 odmítá prodloužení vojenské služby plných 66 % rakouské generace Z. Téměř polovina způsobilých mladých mužů si už dnes volí civilní službu (Zivildienst) místo kasáren.

Na druhé straně stojí čísla z průzkumu ministerstva obrany, kde brannou povinnost jako takovou podporuje 73 % respondentů. Rozdíl je v tom, kdo odpovídá. Starší generace, která vojnou prošla v dobách studené války, ji vnímá jako samozřejmost. Mladí, kteří by měli reálně nastoupit, vidí věc jinak.

A právě tady naráží reforma na problém, který přesahuje armádu. Rakousko současně řeší demografický tlak na civilní službu: poptávka po civilních služebnících ve zdravotnictví a sociálních službách roste, zatímco populační ročníky slábnou. Prodloužení vojenské služby znamená, že méně mladých mužů bude k dispozici pro Zivildienst, a naopak. Stát tak balancuje mezi obranou a sociálním systémem.

Jak je na tom zbytek Evropy

Rakousko není jediné, kde se o délce služby debatuje. Bezpečnostní situace po ruské agresi proti Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, proměnila obranné myšlení celého kontinentu.

• Švýcarsko drží povinný model s 18týdenním základním výcvikem a následnými opakovanými cvičeními.
• Německo povinnou službu v roce 2011 pozastavilo a nabízí dobrovolnou službu na 7 až 23 měsíců.
• Švédsko brannou povinnost obnovilo v roce 2018 kvůli zhoršené bezpečnosti a nedostatku lidí v dobrovolném systému; základní výcvik trvá 9 až 15 měsíců.
• Lotyšsko zavedlo zákonem z roku 2023 jedenáctiměsíční službu národní obrany.
• Slovensko povinnou službu v míru ukončilo od ledna 2006.
• Česko má brannou povinnost zakotvenou v zákoně, ale v míru funguje odvodní řízení výhradně dobrovolně. Armáda stojí na profesionálním modelu, aktivní záloze a dobrovolném vojenském cvičení.

Společný rys zemí, které službu obnovily nebo prodloužily: nejde jen o přidání měsíců, ale o přestavbu celého personálního systému, od náboru přes výcvik až po správu záloh.

Neutralita neznamená nečinnost

Rakouská bezpečnostní strategie z roku 2024 to říká otevřeně: neutralita není překážkou spolupráce v rámci EU, ale není ani zárukou bezpečnosti sama o sobě. Dokument výslovně zmiňuje ruskou agresi, hybridní hrozby, kybernetické útoky i riziko blackoutů. Bundesheer potřebuje víc lidí, víc cvičení a funkční milici. Bez obnovených povinných cvičení záložních sil expertní materiály popisují připravenost armády jako nedostatečnou.

Reforma od ledna 2027 je pokus tento deficit řešit, aniž by se čekalo na výsledek hlasování, které se ukázalo politicky neprůchodné. Zda devět měsíců stačí na to, aby neutrální země uprostřed Evropy dokázala současně udržet armádu, milici i civilní službu bez personálního propadu, ukáže až praxe prvních odvedených ročníků.

Článek „V armádě už bych sloužit nechtěl.“ Rakousko chce referendum o prodloužení základní vojenské služby se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co se vlastně mění, a co ne

Selective Service System existuje v USA od roku 1940. Je to federální agentura, která vede registr mužů pro případ, že by Kongres a prezident někdy v budoucnu rozhodli o obnovení povinného odvodu, takzvaného draftu. Samotná registrace nikoho do armády neposílá. Je to seznam. Nic víc, nic míň.

Až dosud fungoval systém na principu vlastní registrace: muž dostal povinnost se sám přihlásit. Jenže míra registrace klesala. Podle výroční zprávy Selective Service spadla v roce 2023 na 84 %, počet registrovaných mužů ve věku 18–25 let klesl z 15,6 na 15,2 milionu. Jedním z důvodů bylo zrušení vazby na formulář FAFSA, přes který se dříve registrovala značná část vysokoškoláků žádajících o finanční pomoc.

Paragraf 535 zákona Public Law 119–60, podepsaného 18. 12. 2025, přesouvá odpovědnost za registraci z jednotlivce na stát. Federální úřady budou moci Selective Service předávat jméno, datum narození, adresu, číslo sociálního zabezpečení, telefon i e-mail. Každý nově registrovaný muž dostane písemné oznámení a návod, jak záznam opravit, pokud do evidence nepatří.

Důležité zpřesnění: zákon se netýká všech Američanů. Týká se mužů spadajících pod Military Selective Service Act. Ženy registraci nepodléhají. Výslovně jsou vyňaty i osoby s platnými neimigračními vízy.

Trumpovy odklady: co říkají záznamy

Donald Trump dostal během vietnamské éry čtyři studentské odklady (klasifikace 2-S), které pokrývaly jeho studium na Fordham University a poté na Wharton School. V roce 1966 prošel lékařskou prohlídkou bez zdravotního odkladu a byl klasifikován jako 1-A, tedy způsobilý k odvodu. V roce 1968 se jeho klasifikace změnila na 1-Y, tedy podmíněně nezpůsobilý. V roce 1972 byla překvalifikována na 4-F, nezpůsobilý.

Dochované záznamy Selective Service, které zveřejnil Washington Post, výslovně uvádějí, že neexistuje dokument specifikující konkrétní zdravotní důvod nezpůsobilosti. Trumpova pozdější veřejná vysvětlení, kostní ostruhy na patě, ale bez jistoty, na které noze, vyvolala pochybnosti, které nikdy nebyly zcela rozptýleny.

Právně to pro podpis zákona nehraje roli. Ústava USA stanoví tři podmínky pro prezidentský úřad: věk minimálně 35 let, přirozené občanství a čtrnáct let pobytu v USA. Vojenská služba mezi nimi není. Politicky je ovšem kontrast mezi podpisem zákona o mobilizační evidenci a vlastní historií odkladů těžko přehlédnutelný.

Registrace není odvod, ale co kdyby?

Selective Service na svém webu jasně říká: dnes žádný draft neexistuje. K jeho obnovení by musel Kongres změnit Military Selective Service Act a prezident by musel takovou legislativu podepsat. Teprve poté by se spustil klasifikační proces, zdravotní prohlídky, odklady, výjimky, odvolání. Podle odhadů agentury by první odvedenci dorazili k armádě nejdříve 193 dní po aktivaci.

I odpůrci vojenské služby z náboženských nebo morálních důvodů, takzvaní conscientious objectors, se musí registrovat. Námitku mohou uplatnit až v případě skutečného draftu, s právem na odvolání k vyšším komisím.

Kritici automatické registrace přitom nenamítají jen proti principu. Koalice organizací vedená Electronic Privacy Information Center upozorňuje na riziko širšího sdílení citlivých dat napříč úřady, včetně možného předávání informací orgánům činným v trestním řízení. Další hlasy varují před chybami při automatickém párování databází, například zachycením zahraničních studentů na dočasných vízech, kteří registraci nepodléhají.

Jak je na tom Česko, a jak svět

Může se zdát, že Amerika zavádí něco, co Česko dávno zrušilo. Jenže to není tak jednoduché. V České republice byla v roce 2004 zrušena základní vojenská služba, nikoli branná povinnost. Ta vzniká každému občanovi v 18 letech a trvá do 60 let. Mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav je však armáda plně profesionální.

Americký Selective Service je v mírovém režimu jen registr. Srovnání se zeměmi se skutečnou brannou povinností ukazuje propastný rozdíl:

• Izrael – povinná služba od 18 let: minimálně 32 měsíců pro muže, 24 měsíců pro ženy.
• Jižní Korea – povinná služba pro muže: 18 měsíců u armády, 20 u námořnictva, 21 u letectva, následovaná rezervní povinností.
• USA – od prosince 2026 pouze automatická evidence, žádná aktivní služba.

Nejpřesnější je číst americkou změnu jako modernizaci mobilizační infrastruktury. Stát si zjednodušuje administrativu pro scénář, který doufá, že nikdy nenastane. Signál směřuje spíš k vyšší připravenosti než k bezprostřednímu návratu draftu.

Co to znamená v praxi

Pro americké muže žijící v zahraničí se v zásadě nic nemění, povinnost registrace existovala i dosud, jen ji museli řešit sami přes ambasádu, konzulát nebo online formulář. Pro vysokoškoláky odpadá nutnost aktivního kroku. Pro všechny registrované platí, že dostanou písemné oznámení s možností opravy.

Skutečný dopad změny je jinde. Stát získá kompletní evidenci místo děravého registru s 84% pokrytím. A prezident, který sám prošel systémem odkladů tak hladce, že dochované záznamy nedokážou ani pojmenovat jeho diagnózu, ten registr svým podpisem zpečetil.

Článek Američané od 18 do 26 let budou od roku 2026 automaticky v evidenci pro odvod. Změnu podepsal Trump, který nikdy nesloužil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výcvik v místě bydliště brance

S nápadem zavést základní vojenskou službu přišel slovenský ministr sportu a cestovního ruchu Rudolf Huliak. Podle něh by měla být tříměsíční a probíhat nikoliv v kasárnách, ale blízko bydliště brance. Zdůvodnil to ohrožením, které představují rozpínavé plány Maďarska, ale i současná agrese Ruska na Ukrajině, uvádí Novinky. Ze slovenských politiků s podobným názorem na vojenskou službu vystupuje rovněž Andrej Danko, šéf SNS.

Rusové ukořistili M2 Bradley a podrobili ho testům proti svému BMP-3. Výsledky překvapily odborníky, ale nejvíce asi samotné vojáky

Otázkou je, jak se k tomu postaví ostatní strany vládní koalice. Premiér Robert Fico na jaře 2025 prohlásil, že podobná myšlenka není na stole, konstatuje DeníkN. Armádní Zpravodaj se domnívá, že vzhledem k jeho postojům, které nejsou daleko od ruských, by ani zdůvodnění ruskou agresí příliš neobstálo. K myšlence není příliš vstřícný ani ministr obrany Robert Kaliňák.

Slovensko má zhruba 19 500 vojáků

Slovenské ozbrojené síly jsou v současné době na 71. místě v celosvětovém srovnání, co se jejich síly týče, uvádí GlobalFirePower. V aktivní službě by v současné době měly mít kolem 19 500 mužů a žen, přičemž je na Slovensku, stejně jako v České republice, armáda plně profesionální. Je tomu tak od roku 2006, ale zákon slovenský parlament přijal v roce 2004.

Video: Ukrajinci nechali ruský tank T-72 přejet, a pak ho doslova sfoukli svou nejsilnější protitankovou zbraní, Stugnou-P

Otázkou je, jak by se k povinné vojenské službě stavěla slovenská veřejnost. Lze předpokládat, že vzhledem ke společné historii jsou na ni vzpomínky podobné jako v ČR. Poslední dohledatelný průzkum na toto téma na Slovensku proběhl na jaře 2025. DeníkN konstatuje, že se pro její zavedení vyslovilo 45 procent dotazovaných, a kupodivu má velkou podporu u voličů strany Smer, v jejímž čele stojí Robert Fico, což by mohlo hrát také svou roli.

Článek Slovenský ministr navrhl povinnou vojnu kvůli hrozbám ze strany Ruska a Maďarska se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Branná povinnost není povinná vojenská služba

Hned na úvod je třeba rozlišit pojmy, aby nedošlo k nedorozumění. Vojna, zkratka pro povinnou vojenskou službu, byla v České republice zrušena od roku 2005, připomíná Ministerstvo obrany ČR, a jednalo se o povinný výcvik všech mužů, kteří dovršili 18 let věku. Kdo ale studoval na SŠ nebo VŠ, byl mu nástup odložen až po dokončení studia, uvádí Wikipedia.

Francie a Německo se dohodly na tanku nové generace. Do roku 2035 se má ukázat náhrada za Leopard 2 a Leclerc, a do 5 let začít sériovka

Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že branná povinnost ale zrušena nebyla, tak pokud dojde k ohrožení státu nebo válečnému stavu, mohou být do ozbrojených sil povolání všichni občané, kteří dovršili věku 18 let, upřesňuje Parlament ČR s tím, že tato povinnost zaniká v momentě, kdy dovrší 60 let. K obraně země by tedy musel nastoupit „každý“.

Drtivá většina Francouzů je pro zavedení vojny

Agentura Ipsos prováděla průzkum mezi 1 000 francouzských občanů v různém věku a z různých koutů země, který zveřejnila 15. března 2025. Redakce Armádního Zpravodaje zdůrazňuje, že jde o velmi malý vzorek, než aby mohl odrážet celkovou náladu ve společnosti, ale i tak je zajímavé, že se pro zavedení vojenské služby vyjádřila drtivá většina dotázaných.

• pro návrat je 86 %
• pouze 53 % by ji chtělo jako povinnou, 33 % by ji pak uvítalo na dobrovolné bázi
• 32 % by ji zavedlo i pro ženy, zatímco 21 % jenom pro může

Z demografického hlediska je přitom podpora povinné vojenské služby podobná jako v Polsku, kde byla také většina dotázaných pro její obnovení, ale ne každý už by ji chtěl absolvovat, jak Armádní Zpravodaj upozorňoval, přičemž nejmenší podpory se těšila mezi mladými lidmi.

V Americe bouchla továrna na výrobu mezikontinentálních raket. Zbraň budoucnosti, Sentinel, je v ohrožení

A stejně je tomu v případě Francouzů, kde občané do 35 let věku vyjádřili myšlence povinné vojny podporu 78 %, ale jenom 41 % z nich by ji schvalovalo jako povinnou. Zajímavé také je, že povinnou vojenskou službu pro všechny podporuje z dotázaných pouze 26 % žen, zatímco u mužů je to 39 %; případně ji 24 % žen podporuje pouze pro muže.

Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že ještě o něco dále by mohlo zajít Německo, kde u některých politiků sílí myšlenka připravit na válku úplně celý národ, a to včetně dětí. Každý by tak měl větší šanci na přežití, věděl, co má dělat, a dokázal alespoň základně používat zbraně.

Hrozí rozpad největší obranné aliance světa a úplný chaos. Trump navrhuje, aby Amerika přestala financovat NATO

Válku s Ruskem ani nikým jiným si pochopitelně žádný normálně uvažující člověk nepřeje, ale redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že někteří možní agresoři slyší jen a pouze na sílu. Zrovna Rusko je toho důkazem – a kdo tvrdí, že není jakkoliv militantní a nemá zájem útočit na další evropské země, měl by pozorněji sledovat proslovy Vladimira Putina a jeho přívrženců, kteří ostatním nejenom pravidelně vyhrožují, ale dokonce se netají, že by rádi obnovili zašlou velikost Sovětského svazu. A jak jinak, než vojensky, by toho mohli dosáhnout?

Článek 86 % Francouzů chce zpět povinnou vojnu, ale ženy hlavně pro muže. Celý národ by tak mohl do války s Ruskem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.