Američané od 18 do 26 let budou od roku 2026 automaticky v evidenci pro odvod. Změnu podepsal Trump, který nikdy nesloužil

Nejde o návrat povinné vojenské služby. Jde o změnu toho, kdo evidenci zajišťuje, a právě v tom je jádro celé věci. Dosud se každý muž v USA musel do třiceti dnů od osmnáctých narozenin sám zaregistrovat do systému Selective Service. Od 18. prosince 2026 to za něj udělá stát, automaticky, z federálních databází. Zákon podepsal muž, který sám v době vietnamské války prošel sérií odkladů a vojenské službě se vyhnul. Právně mu v tom nic nebránilo. Politicky je to jiný příběh.

Co se vlastně mění, a co ne

Selective Service System existuje v USA od roku 1940. Je to federální agentura, která vede registr mužů pro případ, že by Kongres a prezident někdy v budoucnu rozhodli o obnovení povinného odvodu, takzvaného draftu. Samotná registrace nikoho do armády neposílá. Je to seznam. Nic víc, nic míň.

Až dosud fungoval systém na principu vlastní registrace: muž dostal povinnost se sám přihlásit. Jenže míra registrace klesala. Podle výroční zprávy Selective Service spadla v roce 2023 na 84 %, počet registrovaných mužů ve věku 18–25 let klesl z 15,6 na 15,2 milionu. Jedním z důvodů bylo zrušení vazby na formulář FAFSA, přes který se dříve registrovala značná část vysokoškoláků žádajících o finanční pomoc.

Paragraf 535 zákona Public Law 119–60, podepsaného 18. 12. 2025, přesouvá odpovědnost za registraci z jednotlivce na stát. Federální úřady budou moci Selective Service předávat jméno, datum narození, adresu, číslo sociálního zabezpečení, telefon i e-mail. Každý nově registrovaný muž dostane písemné oznámení a návod, jak záznam opravit, pokud do evidence nepatří.

Důležité zpřesnění: zákon se netýká všech Američanů. Týká se mužů spadajících pod Military Selective Service Act. Ženy registraci nepodléhají. Výslovně jsou vyňaty i osoby s platnými neimigračními vízy.

Trumpovy odklady: co říkají záznamy

Donald Trump dostal během vietnamské éry čtyři studentské odklady (klasifikace 2-S), které pokrývaly jeho studium na Fordham University a poté na Wharton School. V roce 1966 prošel lékařskou prohlídkou bez zdravotního odkladu a byl klasifikován jako 1-A, tedy způsobilý k odvodu. V roce 1968 se jeho klasifikace změnila na 1-Y, tedy podmíněně nezpůsobilý. V roce 1972 byla překvalifikována na 4-F, nezpůsobilý.

Dochované záznamy Selective Service, které zveřejnil Washington Post, výslovně uvádějí, že neexistuje dokument specifikující konkrétní zdravotní důvod nezpůsobilosti. Trumpova pozdější veřejná vysvětlení, kostní ostruhy na patě, ale bez jistoty, na které noze, vyvolala pochybnosti, které nikdy nebyly zcela rozptýleny.

Právně to pro podpis zákona nehraje roli. Ústava USA stanoví tři podmínky pro prezidentský úřad: věk minimálně 35 let, přirozené občanství a čtrnáct let pobytu v USA. Vojenská služba mezi nimi není. Politicky je ovšem kontrast mezi podpisem zákona o mobilizační evidenci a vlastní historií odkladů těžko přehlédnutelný.

Registrace není odvod, ale co kdyby?

Selective Service na svém webu jasně říká: dnes žádný draft neexistuje. K jeho obnovení by musel Kongres změnit Military Selective Service Act a prezident by musel takovou legislativu podepsat. Teprve poté by se spustil klasifikační proces, zdravotní prohlídky, odklady, výjimky, odvolání. Podle odhadů agentury by první odvedenci dorazili k armádě nejdříve 193 dní po aktivaci.

I odpůrci vojenské služby z náboženských nebo morálních důvodů, takzvaní conscientious objectors, se musí registrovat. Námitku mohou uplatnit až v případě skutečného draftu, s právem na odvolání k vyšším komisím.

Kritici automatické registrace přitom nenamítají jen proti principu. Koalice organizací vedená Electronic Privacy Information Center upozorňuje na riziko širšího sdílení citlivých dat napříč úřady, včetně možného předávání informací orgánům činným v trestním řízení. Další hlasy varují před chybami při automatickém párování databází, například zachycením zahraničních studentů na dočasných vízech, kteří registraci nepodléhají.

Jak je na tom Česko, a jak svět

Může se zdát, že Amerika zavádí něco, co Česko dávno zrušilo. Jenže to není tak jednoduché. V České republice byla v roce 2004 zrušena základní vojenská služba, nikoli branná povinnost. Ta vzniká každému občanovi v 18 letech a trvá do 60 let. Mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav je však armáda plně profesionální.

Americký Selective Service je v mírovém režimu jen registr. Srovnání se zeměmi se skutečnou brannou povinností ukazuje propastný rozdíl:

• Izrael – povinná služba od 18 let: minimálně 32 měsíců pro muže, 24 měsíců pro ženy.
• Jižní Korea – povinná služba pro muže: 18 měsíců u armády, 20 u námořnictva, 21 u letectva, následovaná rezervní povinností.
• USA – od prosince 2026 pouze automatická evidence, žádná aktivní služba.

Nejpřesnější je číst americkou změnu jako modernizaci mobilizační infrastruktury. Stát si zjednodušuje administrativu pro scénář, který doufá, že nikdy nenastane. Signál směřuje spíš k vyšší připravenosti než k bezprostřednímu návratu draftu.

Co to znamená v praxi

Pro americké muže žijící v zahraničí se v zásadě nic nemění, povinnost registrace existovala i dosud, jen ji museli řešit sami přes ambasádu, konzulát nebo online formulář. Pro vysokoškoláky odpadá nutnost aktivního kroku. Pro všechny registrované platí, že dostanou písemné oznámení s možností opravy.

Skutečný dopad změny je jinde. Stát získá kompletní evidenci místo děravého registru s 84% pokrytím. A prezident, který sám prošel systémem odkladů tak hladce, že dochované záznamy nedokážou ani pojmenovat jeho diagnózu, ten registr svým podpisem zpečetil.