Americký prezident Donald Trump si vybral další zemi, které vyhrožuje možným ozbrojeným zásahem americké armády. Tentokrát se jedná o Nigérii, kde se mají stát záminkou násilnosti proti tamní křesťanské komunitě ze strany islámských radikálů. To se sice děje, situace je ale v zemi mnohem složitější. Redakce Armádního Zpravodaje se navíc domnívá, že pokud by Spojené státy americké k podobné akci přistoupily, ale neměly dohodu s tamní vládou, v podstatě by se jednalo o nezákonnou agresi, kterou si nejspíše neobhájí.

V Nigérii mají být zabíjeni křesťané

Donald Trump dal prozatím ministerstvu obrany pokyn, aby se ozbrojené síly na možnou akci připravily, uvádí BBC. Zasáhnout mají proti radikálním muslimským skupinám, o nichž hlavně některé republikánské kruhy v Americe tvrdí, že se podílejí na genocidě křesťanského obyvatelstva v Nigérii. Jakým způsobem by měl zásah proběhnout, ale není jasné. Neupřesnil, zda by se jednalo například o útoky ze vzduchu, případně i pozemních sil.

Rusové mění taktiku. Fotografie a video ukazují, že vytváří 2krát větší „carské tanky“, které nezdolají ani desítky dronů

Problémem je, že takovouto akci nejspíše nemá Bílý dům dojednanou s nigérijskou vládou. Ta se totiž nechala slyšet, že by se mělo případně jednat jedině o společnou akci, a upozornila, že je suverénní zemí. Pokud by ji tedy Američané provedli sami, Armádní Zpravodaj se domnívá, že by se nejspíše jednalo o porušení mezinárodního práva. Teoreticky by tím mohli také nabít na smeč Kremlu, který své vojenské invaze, například do Gruzie nebo na Ukrajinu, vydával a vydává za ochranu konkrétní skupiny obyvatelstva, v jeho případě Rusů.

Problémem je skupina Boko Haram

V Nigérii žije zhruba podobně velká skupina islámského a křesťanského obyvatelstva, uvádí Wikipedia; muslimové převládají na severu, křesťané zase na jihu. Právě na severu operuje však radikální muslimská organizace Boko Haram, která proslula masovými únosy obyvatel nebo vraždami. Oběťmi jsou opravdu křesťané, ale pravdou zůstává, že útočí i na jiné skupiny obyvatel, třeba na muslimy, kteří s ní nesouhlasí, a časté jsou i násilné spory o půdu.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Nigérijská vláda se snaží s muslimskými rebely bojovat. Politico uvádí, že například prováděla různé letecké údery, ale její akce jsou považovány za víceméně neúčinné a nedokázaly násilí zastavit. Právě toho nejspíše v současnosti využívá D. Trump, i když jeho tvrzení o genocidě křesťanů není v mnohém pravdivé. Otázkou pak zůstává, jestli za jeho snahami není ještě něco jiného. Nigérie má velké zásoby ropy, zemního plynu a dalších nerostů, třeba lithia.

NATO ukazuje laxní přístup. Belgičanům kroužily drony nad taktickou základnou s jadernými pumami, ale nesestřelili je

Armádní Zpravodaj je názoru, že nelze jeho mocenské choutky přehlížet. Ostatně hned po nástupu do své funkce prezidenta Spojených států amerických vyhrožoval, ty mohl nechat vojensky zabrat Grónsko, což později přehodnotil a snažil se o jeho beznásilnou anexi, ale ani s tou neuspěl. Tehdy to schovával za zajištění bezpečnosti země, ale je nutné připomenout, že má Grónsko obrovské nerostné bohatství, které by jistě nechal rád vytěžit.