Americký armádní generál: „Ukrajina má všechny předpoklady porazit Rusko; a NATO se ukázalo silnější, než vypadalo“

Po více než 14 měsících války na Ukrajině se zdá, že boje doslova uvízly na mrtvém bodě, neboť se fronta (až na malé výjimky) de facto neposouvá. Ruská armáda se sice během zimy pokoušela o mohutnou ofenzivu a dosáhla i malých územních zisků, ale žádné velké vítězství nevybojovala. Ukrajina, ač papírově slabší, se dokázala úspěšně ubránit, a dokonce připravuje vlastní ofenzivu s cílem osvobodit další část Ruskem okupovaného území. A podle některých vysokých vojenských důstojníků může mít velkou šanci toho dosáhnout.

Putin se s Ukrajinou a NATO přepočítal

V úspěch ukrajinské armády věří i americký generál Mark Alexander Milley, který je zároveň předsedou sboru náčelníků štábů. Podle něj se prezident Vladimir Putin hodně přepočítal, když se domníval, že ruská armáda porazí tu ukrajinskou rychle. Ono to tak vlastně z hlediska počtu jednotek a úrovně techniky být mělo, odpor Ukrajinců je však od počátku nevídaný. A stejně tak neodhadl to, jak silná může být Severoatlantická aliance a další Západní spojenci, neboť počítal s tím, že jsou uvnitř aliance roztříštěné názory; invaze ji však naopak sjednotila a posílila.

I když Rusko ztratilo za více než rok značnou část svých profesionálních sil, americké tajné služby odhadují ztráty za posledních 5 měsíců na 100 tisíc vojáků, z toho 20 tisíc padlých, zbytek má být zraněn a tedy aktuálně neschopný boje. Porážku to ale rozhodně neznamená. Rusku se totiž podařilo mobilizovat statisíce nových vojáků, a ačkoliv nejsou kvalitně vycvičení a někdy ani dostatečně vyzbrojení, stále mohou bojovat, což se ukazuje i za současné situace. Porazit ruskou armádu proto bude chtít ještě značné úsilí Ukrajiny i velkou pomoc jejích spojenců.

Rusko vojáky trestá, do ustupujících střílí

Mark Alexander Milley tvrdí, že jednou z obrovských výhod Ukrajiny je motivace jejích vojáků, protože jsou odhodlaní bojovat za svobodu své země a demokracii. Naopak Rusko se podle něj potýká s demoralizovanými jednotkami, takže si musí jejich poslušnost a ochotu bojovat vynucovat. Známé je zpřísnění zákonů namířených právě proti mužům, kteří se chtějí vyhnout mobilizaci, případně vystupují proti válce. Ruská armáda také podle mnoha zpráv používá takzvané uzávěrové jednotky, jejichž posláním je střílet vlastní vojáky, pokusí-li se ustoupit.

Ukrajině se navíc podařilo s pomocí Západních spojenců, třeba Britů, vycvičit desítky tisíc nových vojáků připravených na ofenzivu. Největším problémem je posle všech náznaků nedostatek některých druhů munice, a to hlavně pro děla, raketomety, tanky a protivzdušnou obranu. Řada Západních skladů je již vyprázdněna a kapacita zbrojovek není ani přes postupné zvyšování výroby dostačující, což může být velmi limitující. S nedostatkem munice se nicméně delší dobu potýkají i ruské jednotky, třeba Wagnerovci se proto stahují od Bachmutu.