Americký prezident Donald Trump pohrozil teheránskému režimu, že proti němu může zasáhnout v případě, bude-li brutálně postupovat proti protestujícím v ulicích měst své země. Ti se hromadně bouří proti ekonomické situaci a islámskému náboženskému diktátu, a podle některých zpráv si už protesty mohly vyžádat tisíce životů. Redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že Američané možnosti útoku proti Íránu mají, a že se proti tomu téměř nemůže bránit, ačkoliv by tím situaci vůbec nemuseli vyřešit.

Vyloučený není ani útok Chámeneího

Velikou otázkou hrozby íránskému režimu je, jakým způsobem by to Američané mohli provést. Existuje celá řada možností, ale mají své výhody a nevýhody. AlJazeera uvádí, že v oblasti provozují řadu základem, z nichž mohou útok provést. Mohli by se zaměřit na vedení režimu, tedy Alí Chámeneího, a možné jsou i útoky na vojenské základny, např. Revolučních gard, což je opora režimu. V podstatě vyloučená je však pozemní invaze.

iZdroj fotografie: Khamenei.ir / Creative Commons / CC BY

V první fází útoku na Írán by Američané jistě nasadili letectvo, k čemuž by mohli využít i letiště v blízkosti Íránu, ale Forbes uvádí, že do oblasti také míří letadlová loď USS Abraham Lincoln. Jde o plavidlo, na jehož palubě se nachází až 90 letadel a vrtulníků, uvádí Wikipedia, konkrétně Lockheed Martin F-35C Lightning II, Boeing F/A-18E/F Super Hornet a Boeing EA-18G Growler pro elektronický boj sloužící třeba k oslepení protivzdušné obrany.

Maďarsko očekává dodávku prvního vyrobeného Gripenu. Odmítlo F-35 a vydalo se cestou udržitelnosti

Írán by neměl šanci se proti takovému útoku ubránit. V roce 2025 izraelské letectvo velice snadno proniklo jeho protivzdušnou obranou, a američtí letci budou mít podobné nebo ještě lepší schopnosti. Izrael navíc zničil systémy jako S-300 nebo Bavar-373. IsraelHayom uvádí, že Íránci sice mohli získat čínské HQ-9, ale Čína jejich dodání popírá. I kdyby to pravda byla, určitě jich nebude mnoho, a americké letectvo či námořnictvo si s nimi dokáže poradit.

Letecké údery by to nevyřešily

Ačkoliv není pochyb, že se Írán nemůže americkým útokům bránit, sami o sobě by nemusely nic změnit. IranIntl s odvoláním na analytiky soudí, že by nemohly násilí zastavit, pokud by neexistoval plán dalšího postupu. Problém je, že letecké údery mohou zničit protivzdušnou obranu a některé vojenské komplexy, ale nemohou zničit celou armádu. Armádní Zpravodaj připomíná, že proti demonstrantům zasahují členové bezpečnostních složek ozbrojení ručními zbraněmi rozptýlení po městech, takže na ně letadla nemohou.

iZdroj fotografie: Uživatel Msdroriginal / Creative Commons / CC BY-SA

Američané by teoreticky mohli provést pozemní invazi, Írán by smetli za 48 hodin, ale tu nelze provést okamžitě. Na plánování takové operace je třeba čas, shoduje se ChathamHouse. Donald Trump navíc zatím ani neřekl, že by o něčem takovém uvažoval. Američané mají velmi negativní zkušenosti z podobných operací třeba z Iráku a Afghánistánu, a nechtějí se zaplést do nějakého dalšího konfliktu. Armádní zpravodaj soudí, že by následoval, neboť v Íránu stále existují kruhy věrné režimu, a jistě by se bránily partizánskými útoky.

Video: vybavení z Kyjeva ničilo u Charkova jeden ruský útok za druhým. Nechalo za sebou totální spoušť

Neučinné by nejspíše bylo i unesení či zabití vůdce Chámeneího. U moci by totiž stále zůstávali členové mocných Republikánských gard, které tvoří základ režimu, a nejspíše by nechtěli otěže moci pustit. Lze proto předpokládat, že Bílý dům pravděpodobně zvolí taktiku vyhrožování, ekonomických sankcí a možná nějakého vyjednávání. Jestli to ale demonstrantům pomůže, je otázkou. Zkušenosti z Venezuely ukazují, že Donaldu Trumpovi ponechání diktátorského režimu u moci nevadí, pokud nebude protiamerický.