Chcete simulovat výbuch jaderné bomby kdekoli na světě? Stačí kliknout na správnou aplikaci

Již přes 70 let žije lidstvo ve strachu, že jednoho dne některé z jaderných velmocí povolí nervy a použije jadernou pumu. Zatím se to stalo jen v roce 1945 a účinek bomb byl tak strašlivý, že se k tomu naštěstí nikdo znovu neodhodlal. V současné době na světe existuje více než 10 tisíc jaderných hlavic, většinou mnohonásobně silnějších, než jaké byly svrženy na Hirošimu a Nagasaki. Představit si, co by udělaly s městy, může pomoci virtuální prostředí.

Výbuch kdekoli na světě

Jednou z takových aplikací, která dokáže dát jakousi představu, je projekt vytvořený Alexem Wellersteinem, jenž se zabývá historií jaderných zbraní. Prostudoval řadu dokumentů a studií, které popisují, co exploze jaderné zbraně dokáže. Na základě těchto dat vytvořil speciální aplikaci nazvanou Nukemap. Ta je založena na běžném Google Earth a na této mapě ukáže, kam by jaderný výbuch na konkrétním místě zasáhl.

Unikátní na všem je, že si můžete vybrat vlastně jakékoli místo na planetě a na něj jadernou pumu virtuálně svrhnout. Na výběr vám dává z více než 30 různých existujících hlavic nebo pokusů, které buď existují, nebo proběhly. Vybrat si tedy můžete ze simulace výbuchu bomb svržených na Hirošimu a Nagasaki až po sovětskou Car-bombu, což byl největší provedený výbuch. K dispozici jsou i hlavice dnes používané na střelách nebo hlavice v držení zemí jako Čína, Indie, Pákistán nebo Severní Korea.

Vše jsou kvalifikované odhady

Simulovat výbuch jaderné pumy na nějakém místě lze jen hrubým odhadem, protože taková událost má řadu proměnných, které se jen velmi obtížně předpovídají. Záleželo by nejen na síle výbuchu, ale například i výšce exploze nebo tvaru terénu. Proto je nutné údaje, jež aplikace dává, brát spíše jako odhady. Ty ukazují, jaký povrch by zasáhla samotná ohnivá koule výbuchu, ve které samozřejmě nemá šanci nic přežít. Pak zobrazuje ještě tři další hranice udávající míru poškození nebo ozáření radiací.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Aplikace pracuje i s údaji o zalidnění daného místa. Podle těchto hodnot odhaduje, kolik obětí by si výbuch v dané oblasti a hlavice konkrétní síly vyžádal a kolik lidí by bylo v okolí zraněno. Na základě údajů o převažujícím větru také naznačuje, jakým směrem by se pravděpodobně šířil jaderný spad a jak velká intenzita záření by na daném území hrozila.

Jenom pro představu, pokud by například v centru Prahy vybuchla hlavice ruské mezikontinentální rakety Topol o síle 800 kilotun, což je silná hlavice, zahynulo by téměř 348 tisíc lidí a 735 tisíc by jich bylo zraněno. Spad by se dostal až někam na území středního Polska. V Brně by taková exploze usmrtila necelých 219 tisíc lidí a více než 100 tisíc zranila. Jasně se ukazuje, že takové útoky by byly pro Česko velmi drastické.