Čína postavila 120 nových podzemních sil pro odpalování nukleárních zbraní. Rozjela se nebezpečná konfrontace s USA?

V posledních letech se Peking soustředí nejen na rozšíření konvenční armády, ale i nukleárního arzenálu. Poslední zprávy otřásly světem.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Koncem června 2021 komerční satelitní snímky odhalily, že Čína ve své severozápadní provincii Kan-su buduje nejméně 119 podzemních sil pro odpalování jaderných mezikontinentálních balistických raket (ICBM). Dalších přibližně 20–25 sil, o nichž se již ví, je ve výstavbě na jiných místech. Celkem by to mělo Peking vyjít na 17,5 miliardy USD. Čína tak značně rozšiřuje svůj nukleární potenciál. Nebo je tomu jinak?

Vážná hrozba, nebo jen falešné cíle?

Pole sil se nachází na ploše o rozloze 1 800 čtverečních kilometrů nedaleko města Jü-men. Centrem těchto komplexů jsou velitelské bunkry. Od každého bunkru vedou podzemní kabely k deseti silům s mezikontinentálními raketami. Všech 119 sil bylo zřejmě vybudováno za pouhých pět měsíců výstavby!

Podle odhadů Čína v současné době disponuje pouze stovkou mezikontinentálních střel. Nejnovější čínské mezikontinentální rakety DF-41 jsou na pevné palivo a jsou na mobilních platformách. Vzhledem ke skokovému nárůstu počtu čínských sil se mnozí analytici domnívají, že mnoho z nich může být v daném okamžiku jednoduše ponecháno prázdných. To pro americké vojenské plánovače představuje dilema tzv. „shell game“. Je možné, že ve 120 silech by mohlo být nakonec rozmístěno pouze dvanáct raket!

Nukleární přestřelka

Stejně jako sila ve Spojených státech nebo v Rusku jsou i čínská sila rozmístěna na velké ploše. Je to z toho důvodu, aby nemohlo dojít k vyřazení dvou z nich jednou jadernou hlavicí. Zpravodajské služby nemusí být schopny určit, která sila jsou připravená k okamžitému útoku. Americká armáda by mohla v případě jaderné výměny vyčlenit 240 jaderných hlavic, tedy dvě na každé silo, pro úder, jehož cílem by bylo zajistit vyřazení zbraní potenciálně se nacházejících v silech.

Tato „shell game“, tedy hra s granáty, je strategie, se kterou Pentagon přišel v 70. letech 20. století, aby zkomplikoval zničení svých raket MX. Čína o jejím přijetí a použití uvažuje údajně již od 80. let 20. století.

iZdroj fotografie: Uživatel Michael / Creative Commons / CC BY-SA

„Shell game“ je součástí větší jaderné strategii známé jako „houba“. Mocnost udržuje velké počty jaderných zbraní v silech v řídce osídleném regionu, aby byl protivník nucen vynaložit množství vlastních jaderných zbraní na jejich vyřazení. Tím by mu zbylo méně jaderných zbraní k útoku na síly v poli, vojenské základny, velká městská populační centra a mobilní jaderné prostředky.

Proto je 400 aktivních sil s jadernými střelami Minuteman III ve Spojených státech rozmístěno v málo obydlených oblastech Colorada, Montany, Nebrasky, Severní Dakoty a Wyomingu. Americká sila jsou natolik opevněná, že by protivník musel každé z nich zasáhnout několika vysoce přesnými jadernými hlavicemi, aby bylo zaručeno jejich zničení. Všechna americká sila jsou však, na rozdíl od čínských, nabita raketami a připravena k palbě.

Jaderný arzenál rudého draka

Čína disponuje pouze malým počtem sil schopných zasáhnout cíle na území Spojených států. Ve výzbroji má kolem deseti starších raket DF-5A nesoucích jednu hlavici o síle čtyř nebo pěti megatun a asi deset modernějších DF-5B. Ty mají již hlavici MIRV a každá může nést a vypustit tři až osm menších jaderných hlavic, které mohou zasáhnout samostatné cíle.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ostatní mezikontinentální rakety umístěné v silech, zejména rakety DF-4, nemají takový dolet, aby zasáhly cíle na celém území Severní Ameriky. Rakety na mobilních odpalovacích stanovištích DF-31A a DF-41 však mají dodatečný dolet a údernou sílu a mohou zasáhnout cíle po celém území USA.

Celkově se předpokládá, že Čína disponuje 200 až 350 jadernými nosiči. Pro srovnání Spojené státy a Rusko mají aktivně připraveno k nasazení 1 550 strategických jaderných zbraní. Navíc obě velmoci mají v záloze další stovky taktických jaderných zbraní a další tisíce jaderných hlavic jsou ve skladech.

Obavy na obou stranách Pacifiku

Peking se obává, že by se Spojené státy mohly pokusit o preventivní jaderný útok. Čínští stratégové se domnívají, že protiraketová obrana USA by mohla „pohltit“ všechny rakety, které by zůstaly na čínských ponorkách a zbývajících pozemních odpalovacích zařízeních, jimiž by se Peking pokusil provést protiúder.

Strategie „shell game“ by mohla zmírnit obavy ze ztráty odstrašující síly tím, že by provedení úderu bylo náročnější na zdroje. Americké zpravodajské služby však očekávají, že Čína zvýší velikost svého jaderného arzenálu o dalších 50 až 100 kusů mezikontinentálních raket, takže protiraketová obrana USA by mohla být zahlcena. Arzenál Číny navíc brzy obohatí nové rakety DF-5C s MIRV s 10 samostatnými nukleárními hlavicemi.

iZdroj fotografie: Robert Stirrup / US Navy / Public domain

Čína kvalitativně i kvantitativně rozšiřuje i další druhy jaderných sil. Vyvíjí a zavádí stealth bombardér H-20, který ponese hypersonické zbraně a křižující střely. Námořnictvo ČLR zavadí do výzbroje jaderné střely dlouhého doletu JL-3, které výrazně zvyšují bojovou hodnotu čínských balistických raketových ponorek.

Hrozí závody v jaderném zbrojení mezi USA a Čínou?

I když se čínský arzenál zdvojnásobí a kvalitativně zlepší, zůstává mnohem menší než arzenál Spojených států nebo Ruska. Mnozí analytici však varují, že by čínská armáda mohla být v pokušení provádět omezené, ale vysoce účinné jaderné útoky pomocí zbraní středního doletu, jako je raketa DF-26. Ta je schopna zasáhnout americké základny v Pacifiku, jako je Guam, Havaj nebo Okinawa. Někteří stratégové v Pekingu se domnívají, že toto nebezpečí je dostatečné k tomu, aby Washingtonu zabránilo v použití vlastního nukleárního arzenálu.

iZdroj fotografie: Uživatel IceUnshattered / Creative Commons / CC BY-SA

Nová sila, ať už s raketami uvnitř, nebo bez nich, znamenají další nežádoucí eskalaci v závodech v jaderném zbrojení ve 21. století. Peking se obává, že zdokonalení americké protiraketové obrany a schopnost rychlého přesného úderu by mohly způsobit, že Čína ztratí sílu jaderného odstrašení a stane se zranitelnou vůči jadernému útoku. A proto se chce pojistit většími a lepšími jadernými silami.

Stejná nejistota motivuje Pentagon k tomu, aby poukazoval na zlepšení a zvýšení čínského jaderného potenciálu jako na důvod, proč potřebuje větší množství lepších nukleárních zbraní. Tím se udržují vzájemné obavy a podporuje moc vojensko-průmyslového komplexu. Na rozdíl od vztahů Rusko-USA neexistují dohody o vzájemné kontrole jaderného arzenálu obou zemí. Odborníci proto varují před eskalací jaderného zbrojení. Obě země by se měly dohodnout na společné červené linii a nepokračovat v nebezpečné hře.

Zdroj: National Interest

Diskuze Vstoupit do diskuze
66 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Lidem teprv teď začne téct do bot. Operátoři se rozhodli, že jim zdraží volání
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Vědci zjišťovali, která psí rasa je nejchytřejší. Jako vzorek posloužilo 1 002 psů 13 plemen
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Co je potřeba vědět o Crohnově chorobě: Zdraví může poškodit víc než srdeční infarkt, kouření zhoršuje příznaky
adbz.cz
adbz.cz
Chemikálie jsou zbytečné. Ucpaný záchod se dá uvolnit pomocí obyčejného pytle na odpadky