Rusko přichází o své zbrojařské know-how. Čína ho postupně vykrádá a přeprodává Africe

Ruský vztah s Čínou byl historicky velice turbulentní. V současné době opět dochází ke sbližování obou zemí. Situace je ale jiná než v minulosti. Tentokrát je Čína tím silnějším a Rusko je nuceno polykat i některé opravdu hořké pilulky. Týká se to i oblasti zbrojního průmyslu.

Export ruských zbraní do Číny a jeho důsledky

V padesátých letech minulého století dodával Sovětský svaz do Číny především low-endové zbrojní technologie. Po čínsko-sovětské roztržce se navíc export ruských zbraní do Číny ještě více omezil. Po rozpadu Sovětského svazu se však situace změnila. Rusko na pokraji hospodářského kolapsu potřebovalo peníze a Čína zbraně. Nechtěla ale ty low-endové, zájem měla především o moderní technologie.

iZdroj fotografie: Flickr

Rusko Číně vycházelo vstříc a ochotně do Číny zbraně prodávalo, ať již napřímo, či dokonce v podobě licencí. Jednalo se i o letadla, lodě či ponorky. A jestli něco Čína umí opravdu dobře, pak je to stoprocentně využít know-how, které získá odjinud, bez ohledu na to, zda ho nabyla legálně či nelegálně.

Prodej licence na letoun Su-27 ukázal, kdo tahá za delší konec provazu

Typickým příkladem čínského přístupu je licence na výrobu Su-27. Rusko jí Číně prodalo v roce 1996 za 2,5 miliardy dolarů. Čína tak začala vyrábět vlastní verzi označenou jako J-11, původně s ruskou avionikou a motory. Smlouva byla postavená tak, že Čína si bude moci vyrobit 200 kusů, které nebude moci prodávat třetím zemím.

V roce 2004 však Čína ze smlouvy vycouvala s tím, že z ruské strany nebyla dodržena domluvená kvalita dodávek. V roce 2007 Čína představila „letoun domácí konstrukce J-11B“. Jednalo se samozřejmě o prakticky okopírovaný Su-27, tentokrát ale již bez jakéhokoliv omezení plynoucího z licenční smlouvy. Letouny tak již dnes používá např. i pákistánské letectvo.

iZdroj fotografie: Flickr

Podobných případů je samozřejmě mnohem více a výsledkem je to, že Rusko se na mezinárodním trhu se zbraněmi potýká s konkurencí Číny, která prodává de-facto ty samé ruské zbraně. V současné době již Čína v Rusku prakticky nenakupuje, zkrátka proto, že nemá důvod. I díky ruským technologiím, které různými cestami okopírovala v minulosti, je její zbrojní průmysl na takové úrovni, že již Rusko nepotřebuje.

Pro Rusko by měla být tato zkušenost varující, přesto se ale k Číně stále více přimyká. Příkladem může být dohoda o společné stavbě vesmírné stanice. Je ale jasné, kdo je v tomto vztahu tím silnějším. Rusko ale objektivně nemá příliš na výběr.

Zdroj: The Wall Street Journal, GlobalDefenceCorp