Pokud by Rusko uspělo na Ukrajině, další na řadě může být Moldavsko. Pod stejnou záminkou podpory separatistického Podněstří

Ruský vůdce Vladimir Putin se dlouhodobě netají tím, že by chtěl vliv Ruska rozšířit na území, která v minulosti ovládal Sovětský svaz. I v tomto světle lze chápat akce, které v minulosti uskutečnil. Například zásah v Gruzii, anexi Krymu nebo válku, kterou po letech sporů rozpoutal na Ukrajině. Mnozí analytici upozorňují, že s úspěchem může jeho chuť růst. Pod stejnou záminkou by mohl napadnout například Moldavsko.

Separatisté v Podněstří 30 let zcela ignorují centrální vládu

V Moldavsku je oblast, která se nazývá Podněstří a ovládají ji prorusky orientovaní separatisté. Jde o mezinárodně neuznané území mezi levým břehem řeky Dněstr a hranicí Ukrajiny. Moldavsko ho ale již tři desetiletí nekontroluje. Žije zde necelého půl milionu obyvatel, většinou etnických Rusů, kteří si zde vytvořili vlastní stát, nazývající se Podněsterská moldavská republika. Jde o nedemokratický režim, přímo napojený na Rusko. To ho sice jako ostatní státy světa formálně neuznává, avšak fakticky podporuje a brání. Jsou zde rozmístěni i ruští vojáci.

iZdroj fotografie: Adam Jones / Creative Commons / CC BY-SA

Vznik Moldavska i separatistických snah v Podněstří sahají do začátku 90. let minulého století, kdy se začínal štěpit Sovětský svaz. Moldavané, kteří mají blízko k Rumunsku, začali požadovat uznání svého jazyka, zavedení latinky a další ústupky, v čemž jim tehdejší vedení SSSR vyhovělo. Ale ruská menšina, usídlená hlavně v Podněstří, i tyto ústupky centrální vlády chápala jako nepřijatelné, a nehodlala se s nimi smířit. Vyhlásila proto vlastní sovětskou republiku. Ta sice nebyla uznána, ale oblast od té doby začala fungovat odděleně od zbytku Moldavska.

Radikálnější části moldavské politické i nacionalistické scény začaly organizovat milice, které měly separatismus ukončit. Naproti tomu podobné ozbrojené milice začaly vytvářet i Rusové v Podněstří. Ty navíc měly podporu 14. gardové armády bývalého SSSR, která zde byla rozmístěna. K prvním střetům došlo již v listopadu 1990. Boje zesílily v roce 1992, kdy již Moldavsko nebylo součástí SSSR, jenž zanikl.

Do konfliktu zasáhla ruská armáda

Moldávie neměla vlastní ozbrojené síly, začala je v roce 1992 teprve formovat. Využila některých zbylých sovětských zbraní, které po SSSR zůstaly na území Moldavska, další podporu a výzbroj získala z Rumunska, a začala vojensky tlačit na separatistické území. Naopak podněsterské síly a dobrovolníci získali mnoho vybavení od ruských vojáků, kteří je skrytě i otevřeně podporovali, a pod heslem bráníme svou zem, kladli velmi razantní vojenský odpor. V polovině roku 1992 nakonec 14. armáda, nyní už Ruské federace, nezakrytě do konfliktu vstoupila a Podněstří pomohla. Moldavsko muselo přistoupit na příměří a od té doby separatistické území neovládá.

Na něm jsou stále rozmístěni ruští vojáci, kterých je dnes kolem 1 500. Rusko tvrdí, že jde o mírové síly. Ale jejich počet by měl být dle smluv jen 500 osob. Další ruští vojáci mimo tento kontingent stráží velké muniční sklady ještě z dob SSSR, které se Rusové zdráhají přemístit na svá území. V Podněstří jakoby se zastavil čas. Dnes bývá označováno za skanzen Sovětského svazu. Podle mezinárodních pozorovatelů jsou zde ale ve značné míře porušována lidská práva a svobodné volby probíhají jen naoko. Mnoho mladých lidí na to reagovalo a odešlo do zahraničí.

iZdroj fotografie: Clay Gilliland / Creative Commons / CC BY-SA

OBSE se snažilo spor mezi oběma stranami vyřešit, ale jednání dlouhá léta nikam nevedou. Uvažovalo se i o federaci, ale vše ztroskotalo na požadavku, aby v Podněstří zůstali ruští vojáci, s čímž Moldavsko nesouhlasí. Po anexi Krymu navíc Podněstří požádalo, aby se mohlo stát součástí Ruské federace. Ve spojení s tím, že země v posledních letech deklaruje přání se v budoucnu stát členem EU, může tento vývoj u ruského vedení působit jako červený hadr na býka. Může být v pokušení tomu zabránit.

Při současné ruské agresi na Ukrajině vyvolal velký rozruch záběr z jednání bezpečnostní rady v Minsku, na kterém se běloruský prezident Lukašenko pohybuje kolem mapy, na které je vyobrazen plán útoku na Moldavsko. Jedná se o obrovské faux pas, které jasně poukazuje na agresivitu ruského režimu a spolupráci Běloruska při neomluvitelné agresi proti Ukrajině.

Jak reálná může být snaha Ruska zaměřit se na Moldavsko?

Zdroj: Aljazeera