I „nejlepší“ systém protivzdušné obrany na světě, ruský S-400, může shořet na popel, pokud se na něj zaměří HIMARS

NÁZOR: Systémy protivzdušné obrany jsou účinné i proti pozemním cílům, ale pokud jsou přisunuty blíže k frontě, dokáže je rychle eliminovat třeba HIMARS.

Ruský systém protivzdušné obrany S-400 i Zdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Jednou z chloub ruských ozbrojených sil je systém protivzdušné obrany S-400, který he někdy označovaný za nejlepší na světě ve své třídě. Dokáže se vypořádat s celou řadou vzdušných hrozeb, od letadel až po balistické rakety. Rusko ho ale používá nejen k ochraně nebe, ale v trochu nevděčné roli i k útokům na pozemní cíle. Pokud ho ale z těchto důvodů přisune blíže k frontě, tedy na dosah ukrajinského průzkumu a zbraní, hrozí mu nebezpečí.

Střely z S-400 zasáhnou i pozemní cíl

Využívat vyspělý systém protivzdušné obrany S-400 k útokům na pozemní cíle je možná trochu zoufalství a svědčí o tom, že Rusko nejspíše nemá dostatek jiných prostředků k podobnému úkolu, ale možná jenom zkouší jeho účinnost. Střela 40N6E, v současnosti běžně využívaná v odpalovačích S-400, toho každopádně schopna je, i když má problém s přesností. Její hlavice o hmotnosti 180 kilogramů dokáže napáchat veliké škody, a pokud trefí například sklad munice nebo velitelské stanoviště, může být úder doslova devastující.

Ukrajina přitom ukázala, že pokud Rusko umístí odpalovací vozidlo S-400 kvůli podobnému úkolu blíže frontě, dokáže na něj citlivě udeřit. Podařilo se jí tak střelami z raketometu HIMARS zničit třeba odpalovací systém, který odpálil střely na město Kramatorks a zabil několik lidí včetně dětí. Americká zbraň přitom využívá k navádění GPS, takže museli Ukrajinci přesnou polohu S-400 nejdříve zjistit, a to nejspíše dronem. Klasickými střelami ho pak mohli zasáhnout na vzdálenost 80 km, ale pokud využili střely GLSDB, měli dosah až 150 km.

Střely z S-400 jsou velmi efektivní

Systém S-400 je velmi efektivní při zachytávání vzdušných cílů, přičemž střely 40N6E mají zvládat zásahy až do vzdálenosti 380 kilometrů, i když na tak velkou vzdálenost ještě zásah zaznamenán nebyl. Mají aktivní radarové navádění, což šanci na zásah zaměřeného cíle značně zvyšuje. Účinné jsou i proto cílům letícím v extrémně nízkých výškách, a měly by být schopné si poradit třeba i s britskými střelami Storm Shadow, pakliže se je podaří zaměřit radarovému systému z S-400. Rusko v něm používá hned několik typů radarů.

S-350Z, ruský systém protivzdušné obrany

Rusko má jeden nepříliš známý systém protivzdušné obrany zvaný S-350 Vityaz: skvěle doplňuje S-400, útočí na velmi krátkou vzdálenost

Například Turci tvrdí, že jejich z Ruska zakoupený systém S-400 dokázal detekovat i americká letadla F-35 prolétající nad jejich zemí, ale není jasné, na jakou vzdálenost a za jakých okolností. Ve válce na Ukrajině se ovšem ukázalo, že systém zdaleka neumí vše, co jeho výrobce a armáda deklarují. Selhal například proti raketám odpalovaných ze systému HIMARS, což v roce 2022 vedlo ke značnému ruskému zklamání, ale přesto ho nelze podceňovat.

Co si myslíte o používání S-400 k útokům na pozemní cíle?

Diskuze Vstoupit do diskuze
56 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články