Ačkoliv nejspíše nemůže Severoatlantickou alianci žádná současná vojenská síla na Zemi porazit, konfliktům, ani těm vojenským, to zabránit nemusí.
Severoatlantická aliance je největším vojenském blokem na naší planetě a nikdo se nemůže rovnat ani jejímu počtu vojáků, ani počtu moderní techniky. Mohlo by se tedy zdát, že se mohou její členové cítit naprosto v bezpečí, ale opak je pravdou, i když v 90. letech 20. století tomu tak mohlo nejspíše být. Pro alianci však existuje několik potencionálních vnějších hrozeb, i když to vždy nemusí znamenat vojenský konflikt, a jedna vážná hrozba vnitřní.
Rusko se může připravovat na střet s NATO
Aktuálně je nejspíše pro NATO největší hrozbou Rusko. Samotný Kreml ve své propagandě mnohokrát opakuje, že je členy aliance doslova obklíčen, že Západ ohrožuje jeho zájmy, nebo je s ním dokonce ve válce. Například představitelé Estonska, varovali, že již v současné době se Rusko připravuje na budoucí konflikt s NATO, uvádí ForeignPolicy, a pravdou zůstává, že ruský průmysl, který přešel na válečnou ekonomiku, dokáže vyprodukovat v řadě klíčových oblastí více zbraní než NATO, ačkoliv jsou členové aliance ekonomicky silnější.
Kreml obvinění z příprav na válku pochopitelně odmítá. Reuters uvedl, že prezident Vladimir Putin odmítl, že by se chystal zaútočit na Pobaltí, Polsko, Česko nebo jiného člena NATO, ovšem pravdou zůstává, že tajné služby a mnozí analytici ruský režim obviňují z různých hybridních operací na území NATO, a dokonce i násilných činů. V Česku je nejznámější obvinění, že právě ruské tajné služby stojí za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014.
Čína se může střetnout s Amerikou i VB
Hrozbou je pak pro NATO i Čína, i když ta pravděpodobně nespočívá v přímém útoku na některého člena. Třeba AsiaNikkei však upozorňuje, že se Čína připravuje na vleklou válku, i když by se dle všeho nejednalo o konflikt v Evropě, ale v Indo-Pacifiku, kde má země draka své zájmy. To by ale znamenalo střet minimálně s jedním členem NATO, a to USA, a vzhledem ke spolku Aukus nejspíše i s Velkou Británií, tedy dvěma významnými členy NATO.
Obrana podle článku 5 sice říká, že útok na člena NATO je útokem na všechny členy, ale v článku 6 je tato záruka omezena geograficky, takže se to pacifických území Ameriky, jako jsou Havaj a Guam, netýká, uvádí CNN. Čína by nejspíše začala nějaký konflikt jenom kvůli Tchaj-wanu, a právě zmíněná místa by byla pravděpodobným cílem. Na druhou stranu si lze těžko představit, že by se spojenci v NATO jenom dívali, jak největší člen aliance válčí.
Teroristická hrozba pro NATO stále trvá
NATO má jistě hrozbu také v ne úplně vojenských, jako spíše teroristických uskupeních, i když ono je to často jedno s druhým. Amerika i mnohé evropské země bývají cílem islámských teroristů, a ABCNews uvádí, že Europol označuje islámský terorismus za největší teroristickou hrozbu pro západní Evropu. Nelze si sice představit, že by teroristé dokázali nějakého člena NATO porazit, ale jejich útoky by mohly stát životy mnoho lidí.
Stejně tak jsou hrozbou i někteří členové, neboť APNews upozorňuje na výroky možného budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa, že by Američané nebránili členy, kteří nedávají slíbená 2 % HDP na obranu. Možným rizikem pak mohou být prorusky smýšlející představitelé zemí NATO, například slovenský premiér Robert Fico a maďarský premiér Viktor Orbán. Tato nejednota by mohla někoho povzbudit, že by měl útok na NATO jednodušší.