Zájem o ruské zbraně ve světě klesá, třeba Írán už nechce oslavovaný systém S-400: „Není tak schopný, jak vypadal,“ uvedl ministr obrany

Rusko vydávalo S-400 za naprostou světovou špičku, jeho kvality však prověřila válka na Ukrajině. A nutno říci, že dost zklamal, zájem tak klesá celosvětově.

i Zdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Bylo třeba zdolat řadu překážek, než se Íránu podařilo v roce 2017 získat ruský protivzdušný systém S-300 v jeho nejlepší verzi PMU-2. A vzhledem k tomu, jaké vztahy má se Spojenými státy a Izraelem (ale i jinými zeměmi), bylo pochopitelné, že tamní režim chtěl ještě něco lepšího, konkrétně S-400. Jeho dodávku však v březnu 2023 překvapivě odmítl íránský ministr obrany a brigádní generál Mohammad Reza Ashtiani. Konec zájmu o ruské zbraně to však ze strany Íránu není, předtím totiž pořídil ruská bojová letadla Suchoj Su-35 Flanker-E.

Místo S-400 má Írán „lepší“ Bavar-373

Důvodem pro odmítnutí ruského systému protivzdušné obrany má být existence íránské alternativy Bavar-373, která prý dokáže ve své nejmodernější verzi federativní S-400 nahradit. Írán měl začít s vývojem vlastního systému právě s ohledem na těžkosti se získáváním S-300. Jestli je to jediný důvod, není jasné, ale příčinou může být i válka na Ukrajině, v níž se S-400 sice ukázal jako schopný, ale zdaleka neumí vše, co o něm Rusko tvrdilo – třeba sestřelovat rakety odpalované ze systému HIMARS.

Íránský Bavar-373 byl přitom do výzbroje zaveden už v roce 2019 a o jeho schopnostech je známo jen velmi málo – informace navíc nemusí být relevantní. Starší verze měla být schopna sestřelovat cíle do vzdálenosti 200 až 230 km, nejnovější údajně zvládá až do 300 km. Původní systém má mít detekční dosah 260 km a dokáže sledovat až 300 cílů současně, z nichž může zasáhnout až šest najednou. Nejnovější pak údajně detekuje na 400 až 450 km. Ruský S-400 je tedy o něco lepší, jeho střely zasahují do vzdálenosti 400 km.

Baterie íránského systému se má skládat ze 6 odpalovacích vozidel, každé disponuje 4 střelami, a některé zprávy tvrdí, že rakety jsou schopné dosahovat úctyhodné rychlosti až Mach 8. A i když Írán v současnosti nechce S-400, není vyloučeno, že by mohl mít v budoucnu zájem o systém S-500, který má být schopen likvidovat i mezikontinentální balistické rakety nebo cíle na oběžné dráze, což íránské systémy v tuto chvíli ani zdaleka nezvládají.

Ruské moderní letouny Su-35 země koupila

Nicméně že se nejedná o žádné velké narušení obchodních vztahů, dokazuje i nákup letounů Suchoj Su-35. Rusko je původně hodlalo dodat do Egypta nebo Indonésie, ale obě země nakonec od zakázek odstoupily z důvodu války na Ukrajině. Írán se sice pokusil vyvinout vlastní letoun Kowsar, ale jeho produkce je minimální – a ke všemu to vypadá, že je poměrně „zaostalý“. Proto jsou pro zemi velkou posilou i takové relativně moderní stíhačky, které dnes jiné země i z důvodu nedostatečných schopností odmítají.

Jinak ale platí, že Rusko má (a nejspíše bude mít mnohem větší) problém s prodejem svých zbraní do zahraničí, protože některé země už je teď nechtějí z morálních důvodů a jiné zase vidí jejich nepříliš uspokojivé výsledky na Ukrajině. Rusko se navíc potýká se sankcemi a nemá přístup k mnoha dováženým technologiím, které dříve používalo ve svých vyspělých zbraních, z čehož mohou vyplývat i obavy o kvalitu, případný servis, ale také o budoucí modernizace. Sama federace si však za S-400 stojí a nasadila ho třeba k nepropustné obraně Moskvy.

Letoun Su-35

Jak velký zájem o ruské zbraně v budoucnu očekáváte?

Diskuze Vstoupit do diskuze
59 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články