Kdyby hlavní město Ruska zasáhla atomovka, byly by dle simulátoru následky nedozírné. Jedna z nejsilnějších ve výzbroji Ameriky by způsobila naprostou katastrofu.
Pokud jsou v poslední době slyšet výhrůžky jadernými zbraněmi, pochází obvykle od ruských představitelů (a to častěji než od Severokorejců). Ne vždy zní sice z úst těch nejvyšších, i když třeba Dmitrij Medveděv se coby místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace nechal nejednou unést, zatímco tamní ministr zahraničí Sergej Lavrov zase uvedl, že případný střet se Západem by nebyl konvenční. Ani největší země světa ale není nezranitelná, třeba simulátor jaderných výbuchů Outrider ukazuje, jak by při zásahu dopadla Moskva.
Odpověď na jaderný útok by byla tvrdá
Rozpoutat jaderný konflikt oficiálně nikdo nechce (ani agresivní Rusko), ale jaderné velmoci mají ve svých strategických plánech jednoduché pravidlo, které má od útoku atomovkami odrazovat – jakmile takovým způsobem někdo zaútočí, stihne ho okamžitá odplata stejnou zbraní. A v případě federace by tomu zřejmě nebylo jinak. S velkou pravděpodobností by pak některé střely mířily na Moskvu, a i přes její silnou obranu lze předpokládat, že by ji alespoň některá zasáhla, protože větší útok protiraketová obrana zkrátka zastavit nedokáže.
Vždy by záleželo na tom, kam přesně by jaderná hlavice v hlavním městě dopadla, a jakého by byla typu. Simulátor Outrider pro zjednodušení předpokládá centrum města a nabízí hned 4 varianty možných hlavic. Třeba Car-bomba by Moskvu zasáhnout nemohla, protože se jednalo o sovětskou zbraň, která způsobila největší jaderný výbuch na světě o síle 50 megatun, jenom v případě její síly by nicméně bylo zabito 6,7 milionů obyvatel, a dalších 3,4 milionů by zranila.
Mnohem pravděpodobnější však je, že by na město dopadla třeba hlavice W-87 požívaná v amerických mezikontinentálních raketách Minuteman III. Ta má sílu 300 kilotun a přímo při výbuchu by smrt neminula kolem 560 tisíc lidí, a dalších téměř 2,15 milionů by jich bylo zraněno. Lze ovšem předpokládat, že by mnozí z nich nakonec zemřeli na následky ozáření, případně dlouhodobě trpěli různými problémy. Například taktická jaderná zbraň o síle 15 kilotun by pak v centru Moskvy zabila 37 tisíc lidí.
Obrana Moskvy má několik vrstev
Hlavní město Ruska má velmi silnou obranu, jejíž základ tvoří systém A-135 určený k ničení balistických raket na dlouhé vzdálenosti. Funguje od roku 1995 a nahradil předchozí A-35. Posílen je novým ruským systémem S-500, který umí rovněž likvidovat mezikontinentální balistické rakety, ale i další druhy střel, a doplněn je systémy S-400 a S-300. Vzpomenout je však nutné i obří „protijaderný“ radar Don-2N. Ale stejně jako při hromadných útocích na Ukrajinu platí, že v případě většího počtu střel by byla obrana zahlcena a tedy by nebyla 100% úspěšná.
Následky jaderného výbuchu lze nasimulovat i v případě České republiky, armáda by si nejspíše poradila jenom s malým množstvím atomovek. Třeba proti balistickým raketám by ale zůstala bezradná. Ovšem stejně jako v případě útoku na Moskvu platí, že by standardní hlavice mezikontinentální balistické střely dokázala zabít a zranit stovky tisíc lidí. Simulátory jsou proto jasným vzkazem, nakolik katastrofální následky mohou jaderné zbraně mít, a že by snad bylo lepší, kdyby vůbec neexistovaly.