Je nebezpečné mýt si obličej vodou po výpadku proudu? Imunolog vysvětlil, na co si dát pozor a co vaření nezachytí

Mytí obličeje vodou z kohoutku po blackoutu není totéž co pití, ale riziko se láme na detailu, který si většina lidí neuvědomuje.

Omytí obličeje i Zdroj fotografie: PickPik
                   

Ráno 16. října 2026 se obyvatelé Lucku a části Kyjeva probudili bez proudu. Ruský útok na energetickou infrastrukturu znovu vyřadil čerpací stanice a tlak v rozvodech pitné vody klesl. Imunolog Borys Donskyj, kandidát biologických věd a vědecký pracovník Institutu pediatrie, porodnictví a gynekologie Národní akademie lékařských věd Ukrajiny, v rozhovoru pro agenturu UNN vysvětlil, proč automatické sáhnutí po kohoutku po obnovení dodávky nemusí být nevinné, a proč hrnec s vařící vodou problém vyřeší jen napůl.

Kůže versus sliznice: kde se láme riziko

Samotný kontakt vody s neporušenou kůží na rukou nebo těle nepředstavuje podle Donského srovnatelné nebezpečí s jejím požitím. Jenže mytí obličeje není mytí rukou. Voda se při něm dostává do očí, nosu a úst, tedy na sliznice, které jsou přímou vstupní branou do těla. Stačí malé množství kontaminované vody v oku nebo polknutý doušek při oplachování úst.

CDC v doporučeních pro hygienu během vodní nouze varuje právě před kontaktem s očima a před nechtěným polknutím. Zvlášť ohrožení jsou nositelé kontaktních čoček, protože vodovodní voda může obsahovat amébu Acanthamoeba, která způsobuje těžký zánět rohovky. Donskyj to shrnuje jednoduše: čirá voda neznamená bezpečná voda.

Proč blackout mění kvalitu vody v potrubí

Výpadek proudu sám o sobě vodu neznečistí. Problém nastává ve chvíli, kdy přestane fungovat čerpání a v síti klesne tlak. Při ztrátě tlaku se do rozvodů mohou dostat kontaminanty z okolní zeminy nebo z netěsných spojů, mechanismus, který popisuje i americká EPA. Současně voda stojí v potrubí, nabírá rez, usazeniny a v biofilmu na stěnách trubek se množí mikroorganismy včetně legionel nebo pseudomonád.

Univerzální počet hodin, po kterém se voda stane nebezpečnou, neexistuje. Rozhoduje kombinace faktorů: jak moc klesl tlak, jak dlouho voda stagnovala, v jakém stavu je lokální potrubí a zda vodárna vydala omezení. Krátký výpadek bez ztráty tlaku je zásadně jiný scénář než mnohahodinová odstávka s dehermetizací sítě.

Co vaření vyřeší, a co ne

Převaření vody po dobu jedné minuty spolehlivě zabije většinu bakterií, virů i parazitů. Na mikrobiální kontaminaci je to stále nejdostupnější domácí metoda. Jenže Donskyj výslovně upozorňuje na těžké kovy, a tady vaření selhává. EPA přímo uvádí, že vaření olovo z vody neodstraní, naopak odpařením části vody se koncentrace rozpuštěných kovů a chemických látek může zvýšit.

Při podezření na chemickou kontaminaci (paliva, průmyslové látky, toxické chemikálie) je jediným řešením náhradní zdroj. Ani dezinfekční tablety, ani filtrační konvice běžného typu na to nestačí. Běžné domácí filtry často neřeší ani mikroby, mikrofiltry nespolehlivě zachytávají viry. Teprve reverzní osmóza nebo ultrafiltrace dimenzovaná na konkrétní problém posouvají ochranu výš, ale to už není improvizace z kuchyňské linky.

Co udělat, než se vrátíte k normálnímu používání

Po obnovení dodávky nestačí pustit kohoutek a zkontrolovat, jestli voda vypadá čistě. Donskyj i mezinárodní doporučení se shodují na konkrétním postupu:

  • Zjistit, zda vodárna nevydala omezení (typ „převařit“ / „nepít“ / „nepoužívat“).
  • Odpustit první vodu, nechat kohoutky i sprchu běžet, dokud nezmizí zákal, rez a zápach.
  • Na pití, vaření, čištění zubů a mytí ovoce používat balenou nebo převařenou vodu, dokud vodárna nepotvrdí bezpečnost.
  • Při podezření na chemickou kontaminaci vodu nevařit, ale sehnat jiný zdroj.
  • Sledovat oficiální komunikaci vodárny, například kyjevský Vodokanal kontroluje kvalitu denně ve 35 bodech napříč městem.

Český kontext: jiná liga, stejná fyzika

Česká vodovodní síť je v zásadně lepší kondici. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že ve velkých zásobovaných oblastech splňovalo v roce 2022 limity 99,65 % vzorků a Státní zdravotní ústav hodnotí českou kohoutkovou vodu jako dlouhodobě velmi kvalitní. Pražské vodárny při cvičení Blackout 2024 zjistily, že 43 % odběratelů by výpadek elektřiny nepocítilo díky gravitačnímu zásobení z vodojemů, dalších 28 % by bylo zasaženo až v řádu hodin.

Přesto platí stejná fyzika. Pokles tlaku v síti vytváří riziko průniku kontaminantů bez ohledu na to, jestli k němu došlo kvůli raketovému útoku, nebo kvůli poruše transformátoru. Rozdíl je v pravděpodobnosti a v tom, jak rychle a profesionálně na to vodárna zareaguje. V Česku je ta pravděpodobnost řádově nižší. Ale nulová není.

Skutečné riziko po blackoutu se neláme na tom, jestli si člověk umyje tvář. Láme se na tom, jestli při tom zavře oči a ústa, nebo ne.

Jak se zachováte vy v takové situaci?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lubomír Vávra

Zobrazit další články