Kuriózní trable světového zbrojního průmyslu. Co vše zbrojařům hatí plány a za co vlády vyhazují peníze?

Podle rčení z cizího krev neteče, ze státního už vůbec ne. Dokazuje to několik potíží, které v poslední době „prosákly“ na veřejnost. Jedná se skutečně o velmi kuriózní případy, jež nejen ohrozily bezpečnost zemí a vojáků používajících jejich výrobky, ale stály daňové poplatníky i nemalé peníze.

Potíže ruského gigantu

Státní společnost Taktická raketová výzbroj vznikla v roce 2002 a patří mezi pýchu ruského zbrojně vědeckého komplexu. Firma se podílí na vývoji nejmodernějších hypersonických zbraní, vyrábí například taktické střely vzduch-země Ch-31 nebo protilodní střely Ch-35.

Velká protikorupční razie se ve firmě rozjela již roku 2020. Tajná služba FSB přišla na vskutku zajímavé věci. V roce 2004 si firma třeba pořídila logistický software, který měl zabránit plýtvání a zjednodušit i zefektivnit zásobování. Každý rok se za něj platil uživatelský poplatek 30 milionů rublů (11 milionů Kč). Problém byl v tom, že si nikdo nepamatoval instalaci softwaru, natož jeho používání.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creative Commons / CC BY

Kontaktní osoba softwarové firmy a pracovník zajišťující provoz softwaru byl ten samý člověk – jistá Elena Vladimirovna Ivanova. Jak dělníci řešili zásobování? Předstírali práci s počítačem a do skladu poslali poslíčka s papírovým seznamem toho, co potřebují. Ve firmě mělo také pracovat osm uklízečů. Když se je kontroloři snažili dohledat, zjistili, že neexistují. Jejich reálné platy za imaginární práci pobíral někdo ve vedení.

Prostitutka raketovou specialistkou aneb i v Americe je blaze

Dalším příkladem korupce, který vyplaval na povrch teprve nedávno, se může „pochlubit“ americké letectvo a firma Spectral Energies. Špičkový vědecký pracovník James Gord, jenž pracoval na motorech hypersonických střel, roku 2017 přišel na vedení s tím, že narazil na skvělou mladou vědkyni a rád by ji zaměstnal ve svém týmu.

iZdroj fotografie: United States Department of Defense

Žena vedle technických titulů vystudovala údajně i medicínu, dokonce měla hasičský kurz. Navíc byla pekelně sexy. Stala se technickou asistentkou doktora Gorda a pracovala v přísném utajení na nejšpičkovějších zbrojních programech amerického letectva. Připravovala i několik vědeckých panelů, například o využití fotonů k pohonu, i když neuměla odeslat email. Pravda o asistentce se ukázala vloni, kdy Gord zemřel.

Asistentka byla ve skutečnosti prostitutka, kterou doktor kvůli ukrytí před manželkou zaměstnal jako vědkyni. Děva se činila, brzy se jejími klienty stali i kolegové. Jednomu za 20 000 dolarů ročně (472 000 Kč) v rouše Evině uklízela, po luxování poskytovala i obveselení fyzického rázu. Nakonec z týmu odešla, ale odstupné „expertce“ vyšlo USAF na 250 000 USD (5,9 milionu Kč). Jelikož odešel Gord na věčnost, celý případ nakonec půjde zřejmě k ledu.

Neskutečně drahý krtek na WC     

Co stojí americké daňové poplatníky 400 000 dolarů (9,5 milionu Kč)? Neuvěříte, ale je to jedno použití „krtka“ na odpady na letadlové lodi třídy Gerald R. Ford. Loď totiž dostala speciální systém toalet používaný normálně v letadlech, který vyžaduje pro čištění „kanalizace” speciální kyselinovou směs. Jedno použití vyjde právě na výše zmiňovanou částku.

Vzhledem k tomu, že na palubě jsou toalety pro 4 000 členů posádky a systém odvodu a neutralizace splašků je v tak veliké lodi pochopitelně složitý, zřejmě k použití směsi dochází často. Informace o tom jsou však tajné. Takových průšvihů se samozřejmě v minulosti provalilo mnohem více, například záchodové prkénko v B-52 bylo dodáváno jako náhradní díl za několik desítek tisíc dolarů za kus.

Ani v Česku nemusíme chodit daleko, známá byla například kauza padáků pro vojenské výsadkáře, co nefungovaly, zato smlouva na jejich výrobu a dodání pro MNO zprostředkovaná kdysi panem Kalouskem byla téměř nevypověditelná. Dále výběrová řízení na transportní letadla či na obrněné transportéry Pandur. Nikomu dodnes v Česku nevadí, že stát nakoupil něco, co podle parametrů výběrových řízení nechtěl, ale zaplatil za toto „vojenské zboží” skoro dvakrát tolik, než za něj dali jiní zákazníci v zahraničí.

Jako vězeň mohl, jako civilista ne

Vraťme se však ke zbrojnímu průmyslu. Největším problémem dneška je například zbytnělá a do extrému dotažená problematika autorských a patentových práv, která neskutečně prodražuje výrobu, vývoj a zásadně omezuje exportní možnosti především menších, ale technologicky velmi vyspělých firem. Jejich velcí konkurenti a nadnárodní koncerny již tuto „obchodní” zbraň umí velmi dobře využít, často s její pomocí přebírají od ekonomicky a „politicky” slabších konkurentů doslova za babku technologie, aniž by do jejich vývoje podstatněji investovaly.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ale paradoxně nejzávažnější komplikace výrobců vojenské techniky, která právě dnes trápí všechny zbrojaře, tkví v absenci technicky vzdělaných i kvalifikovaných odborníků a kvalifikovaných dělníků. Tento problém se evidentně v příštích letech ještě prohloubí, podle odhadů se do důchodu chystá až 18 % pracovníků ve zbrojním průmyslu. Jelikož školství v celém světě chrlí spíše odborníky na mezilidské vztahy, sociologii menšin a různé ismy, technicky erudovaní lidé z oboru se vyvažují zlatem a firmy se o ně perou. Ne však o všechny.

V USA na vojenských zakázkách pracují i vězni. Jeden nejmenovaný trestanec pracoval na výrobě řízených střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Po propuštění z vězení si začal hledat práci. Zjistil, že jeho pozice v továrně na zbraně, kde pracoval, je volná. Přihlásil se, ale pohořel. Důvod byl jak z Kavkova románu. Měl záznam v trestním rejstříku a jako civilista na své pozici tak v závodě pracovat nemohl. Evidentně by Erasmus Rotterdamský mohl dnes napsat druhý díl svého slavného románu Chvála bláznivosti, dnes chybně překládaného jako Chvála bláznovství.

Zdroj: Epicos