„Jaderné zbraně každému, kdo se připojí k rusko-běloruské unii,“ nechal se slyšet běloruský prezident Lukašenko

Běloruský prezident vypustil do světa na první pohled lákavou myšlenku, že by „sdílel“ ruské jaderné zbraně s každým, kdo by vstoupil do rusko-běloruského „společenství“.

Raketa Iskander v Bělorusku i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

Nezvyklou a velmi nebezpečnou myšlenku týkající se jaderných zbraní šíří v poslední době běloruský prezident Alexander Lukašenko. Poté, co Rusko na území jeho země umístilo taktické jaderné zbraně, přišel s tím, že kdokoli vstoupí do aliance Ruska a Běloruska, může mít jaderné zbraně také. Tato myšlenka ale naštěstí nemá příliš velkou odezvu – země se totiž nechtějí přímo plést do války na Ukrajině, a nelíbí se to ani jaderným velmocem.

Bělorusko má balistické rakety Iskander

Rozmístění taktických jaderných zbraní na Ukrajině ale neznamená, že se z Běloruska stává nějaké jaderná velmoc; i když od roku 2022 vlastní taktické balistické systémy 9K720 Iskander, na něž je možné taktické jaderné hlavice umístit. Jaderné zbraně v Bělorusku jsou stále pod kontrolou ruské armády a o jejich nasazení by nerozhodovalo Bělorusko, ale vždy a pouze samo Rusko, a také by jistě neslo odpovědnost za jejich případné použití. Jeho myšlenka tedy fakticky neznamená, že by byly jaderné hlavice předány k volnému užívání.

Raketa Iskander, Rusko iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace
Raketa do systému 9K720 Iskander

Na druhou stranu je podobný princip velmi nebezpečný, a pokud by ho Rusko uplatňovalo, znamenal by možné rozšíření jaderných zbraní do dalších zemí. Asi velmi strašidelný by byl scénář rozmístění jaderných zbraní třeba v Íránu, což je v současnosti ruský spojenec. Nikdo si netroufá odhadnout, co by se mohlo stát, kdyby třeba íránský režim změnil názor a rozhodl se, že si zbraně přivlastní; a ani Rusko by si nejspíše v tu chvíli nevynutilo jejich vrácení. Atomovky by tak mohly nakonec skončit i u nějaké teroristické organizace.

Amerika sdílí jaderné zbraně dlouhodobě

Sdílení jaderných zbraní s jinými státy není ve světě tak výjimečné, Spojené státy to s některými spojenci v NATO praktikují dlouhodobě. Zhruba 150 jaderných pum B61 mají umístěných na základnách v Belgii, Nizozemí, Itálii, Německu a Turecku s tím, že by je v případě konfliktu nesly tamní letouny pro tyto mise certifikované. Ale přímá kontrola nad zbraněmi zůstává stále americké armádě, takže bez souhlasu USA nemohou být atomovky použity. Do programu by se rádo nově zapojilo Polsko, tedy soused Běloruska.

Jihokorejská houfnice K9 Thunder

Co si Polsko objednalo od Jihokorejců před pár měsíci, už představilo na cvičišti. Nákup skoro 2 000 kusů techniky za 340 miliard měl smysl

Nejméně vyzpytatelnou jadernou velmocí je dnes Severní Korea, jejíž režim vyvinul atomové zbraně nejenom na svou ochranu, ale také se skrze ně snaží vydírat vyspělé země. Kvůli tomu se občas ozývají hlasy o vývoji jaderných zbraní například v Jižní Koreji, ale také v Japonsku; obě země mají kapacity to zvládnout v krátké době. O vývoj se v minulosti pokoušel i Tchaj-wan, ale na nátlak USA toho nechal. Jaderné zbraně měla mít již dříve i Jižní Afrika, ale zbavila se jich; programy pak běžely v několika arabských zemích, nejrizikovějším je právě Írán.

Jak nebezpečné by bylo rozšiřovat jaderné zbraně?

Zdroj: ArabNews
Diskuze Vstoupit do diskuze
60 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články