Co si Polsko objednalo od Jihokorejců před pár měsíci, už představilo na cvičišti. Nákup skoro 2 000 kusů techniky za 340 miliard měl smysl

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zrychlila polská vláda přezbrojení armády, a to až nečekaným tempem. Jižní Korea jí dodá moderní houfnice, tanky i další systémy.

Jihokorejská houfnice K9 Thunder i Zdroj fotografie: Ozbrojené síly Korejské republiky / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Polsko masivně zbrojí a dává to nepokrytě najevo. Na přelomu března a dubna 2023 na cvičišti veřejně předvedlo první zbraně objednané z Jižní Koreje, kterých budou vojáci nakonec používat stovky. Tamní prezident Andrzej Duda neskrývá, že má posilování armády odradit jakéhokoliv agresora od myšlenky zaútočit na Polsko. V sousedství jihokorejských houfnic K9 Thunder a tanků K2 Black Panther jeho slova směřovala k Rusku, ale nejspíše také k jeho úzkému spojenci, a sice Bělorusku, s nímž sousedí.

Polsko objednalo zbraně za více jak 340 miliard

Naše sousední země v poslední době uzavřela s Jižní Koreou zbrojní kontrakty za zhruba 340 miliard korun, výměnou obdrží vyspělé tanky, houfnice, raketomety nebo bitevní letouny. Pro Jihokorejce se přitom Polsko rozhodlo z několika důvodů: jedním z nich je zkušenost s houfnicemi AHS Krab, druhým pak rychlost, jakou jsou jihokorejské zbrojovky schopny zbraně dodat (na rozdíl od evropských a amerických). Všechna objednaná technika patří mezi světovou špičku a je kompatibilní s výzbrojí NATO.

Zmíněné polské houfnice Krab jsou postavené na podvozku K9, ale používají jinou věž a dělo. Polsko je sice vyrábí, ale kapacita není na rychlé přezbrojení dostatečná, a proto si pořídí 679 kusů upravených jihokorejských houfnic označovaných jako K9PL. V první fázi půjde o modernizované použité jihokorejské houfnice, další – už nové – budou dodány z Jižní Koreje a zbylé by měly být vyráběny přímo v Polsku. Prvních 24 děl už přitom dostalo v říjnu 2022.

Zbraně mají dělostřeleckou hlaveň ráže 155 milimetrů o délce 52 ráží, čímž jsou kompatibilní s děly používanými v zemích NATO. Se speciálním střelivem jsou schopny zasahovat cíle do vzdálenosti až 54 kilometrů. Od originálních (původních, bez úprav) se polská verze liší především instalovaným polským komunikačním systémem a řízením palby Topaz. Jinak jde o vozidla na pásovém podvozku o hmotnosti 48,5 tuny a rychlostí až 67 km/h, k jejichž obsluze je třeba 5členná osádka.

Tanků K2 Black Panther bude tisícovka

Tanky K2 Black Panther by se v budoucnu měly stát nejpočetnějším hlavním bitevním tankem polské armády, stanou vedle amerických M1 Abrams a německých Leopard 2; objednáno jich bylo původně na 800, ale nakonec jich bude rovná tisícovka. Stroj je považován za jeden z nejvyspělejších a nejnovějších na světě, ačkoliv není bez chyby. Loni třeba vyšlo najevo, že nemusí být schopen odolat severokorejským protitankovým střelám, což jsou kopie ruských 9M133 Kornet.

Tank je vybaven dělem s hladkým vývrtem ráže 120 milimetrů, které je opět kompatibilní s tankovými děly NATO. Jeho hmotnost dosahuje 55 tun a má pouze 3člennou osádku, jelikož využívá systém automatického nabíjení. Nechybí mu ani moderní řízení palby a noční vidění, stejně jako řada dalších špičkových technologií. V blízké době má navíc získat speciální balíček zvyšující jeho odolnost, a navíc je na něj možné namontovat i jihokorejský systém aktivní obrany, který zničí přilétající protitankové střely.

Vedle toho má sousední Polsko obdržet téměř padesátku lehkých bitevníků FA-50, jimiž nahradí dosluhující MiG-29, které třeba Slovensko poslalo na pomoc Ukrajině. Očekává nicméně také dodávku 300 raketometů K239 Chunmoo, které stanou po boku pěti set amerických systémů HIMARS. V součtu se jedná o až neuvěřitelné množství techniky, a ke všemu je vyráběno a do výzbroje zařazováno překvapivě rychle. To třeba české zakázky se mnohdy vlečou i několik let a jejich výsledkem byla nejednou starší technika jinými zeměmi vyřazovaná.

Představení jihokorejských zbraní polské armády

Jak se díváte na masivní zbrojení Polska?

Zdroj: Kanal13
Diskuze Vstoupit do diskuze
91 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články