Malé severoevropské Dánsko se možná dostalo v posledních měsících do pozice, v níž nikdy být nechtělo. Upírá se na něj zrak jak z Kremlu, tak z Bílého domu, i když v každém případě jiným způsobem a z jiného důvodu. Království nejspíše nezbývá nic jiného, než se oběma jaderným supervelmocím pokusit nějakým způsobem čelit a co nejlépe posílit obranu a mezinárodní pozici. Redakce Armádního Zpravodaje je přesvědčena, že při správném nastavení dánské zahraniční politiky a ukázce, že je země připravena se bránit, se to může podařit.

Dánsko má úžiny v Baltském moři a Grónsko

Zájem supervelmocí o Dánsko je z některých důvodů pochopitelný. GeekWeek uvádí, že pro Rusko je důležité, protože střeží vjezd do Baltského moře, které je klíčové pro ruský zahraniční obchod, jehož velká část prochází právě baltskými přístavy. Zablokování dánských úžin by tak Vladimira Putina určitě bolelo. Americký prezident Donald Trump potom vůbec neskrývá zájem získat Grónsko, které pod Dánsko spadá, klidně i silou. I když to maskuje za bezpečnostní argumenty, i když i ty mohou hrát roli, jde mu hlavně o nerostné bohatství.

Satelitní snímky: ruské pohřebiště 670 km od Ukrajiny se plní, více než 70 vrtulníků už není schopných boje

Možnosti Dánska bránit se proti supervelmocím jsou omezené. Patří sice mezi nejbohatší země na světě v přepočtu HDP na obyvatele, ale těch má jenom necelých 6 milionů. V roce 2006 pak hodlá na obranu vydávat 3 % HDP, uvádí Reuters, a částka má růst – v roce 2030 by mohla již dosahovat 5 %. Armádní Zpravodaj se domnívá, že je Dánsko schopné armádu významně posílit a udělat moderní, ale rozhodně se nikdy nemůže vyrovnat mnohem větším zemím.

Spojenci pomohou hlavně proti Rusku

Obrana Dánska proti zájmu velmocí je možná, minimálně proti Rusku se určitě může spolehnout na pomoc jiných evropských zemí, myšleno zemí NATO. Není pochyb o tom, že jakákoliv ruská akce proti němu by jistě vyvolala reakci zemí na pobřeží Baltského moře ležících mezi ním a Ruskem – jedná se hlavně o severské země, tedy Finsko a Švédsko, ale i silné Polsko a Německo. Rusko si tedy na přímý útok jistě netroufne. To ale neznamená, že nebude provádět hybridní operace jako přelety dronů nebo narušování komunikačních linií.

Velká Británie provokuje Rusko, chce ho ochromit v týlu. Zajistí Ukrajině balistické rakety s doletem 500 km

Mnohem obtížnější by to bylo proti Americe, která je silnější, a navíc by měla být spojeneckou zemí. GlobalFirePower uvádí, že Dánsko má v současné době 45. nejsilnější ozbrojené síly na světě, takže je nepředstavitelné, že by se mohlo bránit nejsilnější ozbrojené síle na planetě. Zde nejspíše bude fungovat diplomacie, a to jak za pomoci jiných, hlavně evropských spojenců, v tlaku na Bílý dům, ale také komunikace s americkými politiky. Mnozí z nich jsou Dánsku nakloněni a mohou výrazně tlačit na Trumpa, aby si šílenosti rozmyslel.