Asi jediné, na co Rusko 100% stačí – v roce 2023 zásadně posílí jaderný arzenál, aby „pouštělo hrůzu“ nad Evropou i přes oceán

Rusko plánuje i v letošním roce rozšiřovat svůj jaderný a hypersonický arzenál, a to v celém rozsahu tzv. jaderné triády. Ta je ostatně také tím jediným, čím ještě může dávat najevo svou sílu, protože o konvenčních prostředcích hovořit nelze – alespoň ne s přihlédnutím k neúspěchům na Ukrajině, kde armáda federace zdaleka nesklízí takové úspěchy, jak mnozí předpokládali. Do toho se země potýká i s řadou ekonomických potíží, a aby si udržela postavení světové velmoci, plánuje v roce 2023 zařadit do výzbroje další ponorky, balistické rakety, ale i další výzbroj.

Nová ponorka s balistickými raketami

Ze zprávy ruské agentury TASS vyplývá, že by měly ruské ozbrojené síly obdržet třeba 5 ponorek, přičemž u čtyř není jasné, o jaký typ se jedná, i když pravděpodobně půjde o diesel-elektrické, a poslední z nich by měla být ponorka Imperátor Alexandr III. Jedná se o plavidlo třídy Borej s jaderným pohonem, které nese 16 balistických střel RSM-56 Bulava; na každé z nich může být až 6 jaderných hlavic. Těmito moderními nosiči Rusko postupně nahrazuje staré ponorky, nedávno třeba vyřadilo do té doby největší ponorku světa.

Dále má tamní ministerstvo obrany v plánu pořídit 22 balistických raket RS-24 Jars, RS-28 Sarmat nebo hypersonických kluzáků Avangard. Tento výčet zbraní je dost zavádějící, protože jde vlastně o rozlišné typy zbraní. Zatímco RS-24 nebo RS-28 jsou balistické rakety sloužící jako nosiče MIRV s jadernými hlavicemi, případně právě kluzáků, na nichž je hlavice. Zmíněný Sarmat je přitom nejnovější typ zavedený do výzbroje v loňském roce a má mít dosah až 18 tisíc kilometrů (dosáhne tedy i na celé USA), při únorovém testu ale jedna z těchto raket selhala.

iZdroj fotografie: Uživatel Sokolrus / Creative Commons / CC BY

Federace avizuje, že má být raketa RS-28 Sarmat schopna nést až 24 hypersonických kluzáků Avangard, což by znamenalo, že by nebyla její kapacita využita naplno, pakliže by byly všechny objednané zbraně právě kluzáky. V odpálení jí to ale samozřejmě nebrání, kluzáky měly být přitom do výzbroje zařazeny na konci roku 2019. Jakmile je balistická střela vynese, dojde k jejich odpojení a dále pokračují samostatně. Jsou schopny dosahovat rychlosti až Mach 27 a zároveň i manévrovat, takže si s nimi současná protiraketová obrana neporadí.

Nové nadzvukové bombardéry jako nosiče střel

Ruské letectvo by mělo zároveň dostat 3 nové strategické bombardéry Tupolev Tu-160M, tedy nadzvukové bombardéry využívané hlavně jako nosiče řízených střel. Mohou nést třeba 6 raket Ch-101, což jsou zbraně používané ruským letectvem k odstřelování cílů na Ukrajině, nebo jejich jadernou variantu Ch-102. Spektrum zbraní pro ně je samozřejmě vyšší, ale je otázka, kolik takových střel federaci v současné době vlastně zbývá, protože mnohé dávno vypotřebovala a jejich výroba je dle všeho velmi pomalá.

Vedle toho je počítáno s dodávkou blíže neupřesněného počtu hypersonických střel Ch-47M2 Kinžál a 3M22 Zircon. První ze zmíněných jsou vlastně upravené balistické rakety Iskander odpalované z letadel, přičemž dosahují hypersonické rychlosti a mají dosah 2 až 3 tisíce kilometrů. Několik už jich Rusko použilo i proti Ukrajině. Zircon je pak protilodní hypersonické střela a ve výzbroji by je nyní měla mít fregata Admirál Gorškov. Co by dopad atomovky způsobil lze přitom orientačně spočítat.