Pro Kreml je výhodné nepřiznávat vysoké ztráty na frontě kvůli morálce, ale také nemusí veřejnosti nic vysvětlovat a platit rodinám.
Ruská armáda zaznamenala na Ukrajině obrovské ztráty, a zvláště v posledním roce, kdy bojuje mj. o Pokrovsk, významně stouply. Kreml ale o svých mrtvých a raněných příliš neinformuje, a dokonce se snaží jejich počty zatajit nebo smrt vojáků kamuflovat, aby to nemusel přiznávat. Například tím, že mrtvé prohlásí za dezertéry. Redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že skutečné ztráty budou známé až po letech, kdy se otevřou archivy.
Z padlého je najednou dezertér
O tom, jak se snaží ruská armáda zatajovat své ztráty, svědčí například informace odhalené partyzánskou skupinou Ateš působící na okupovaných územích. Nv uvádí, že u ruské 30. samostatné gardové motostřelecké brigády jsou mnozí mrtví z bojů v Pokrovsku evidováni jako osoby, které svou jednotku opustili bez povolení, což znamená dezertéři. A to i přesto, že velitelé velice dobře vědí, že je poslali do mlýnku na maso v městské bitvě, kde s největší pravděpodobností padli. Ale ruská armáda tak nemusí přiznávat, že zemřeli.
O tom, kolik má ruská armáda v bojích na Ukrajině vlastně mrtvých a raněných, lze jenom spekulovat. DefenseNews s odvoláním na zprávu Centra pro strategická a mezinárodní studia uvádí, že od začátku války do konce roku 2025 činí ruské ztráty kolem 1,2 milionu vojáků, z čehož může být 325 000 mrtvých. To je i na Rusko veliké číslo, a je jasné, že ho jeho vládce nechce veřejnosti přiznávat, aby nepřestala válku podporovat.
Za dezertéra nemusí vláda nic platit
Důvodů, proč ruská armáda nepřiznává mnoho svých padlých, může být více, než jenom snaha maskovat je před veřejností. Jeden je ryze ekonomický, neboť Rusko nemusí rodinám padlých vojáků vyplácet odškodnění za jejich smrt. Jednat se má o sumu ve výši 5 milionů rublů (1,35 milionu Kč), informoval do TheMoscowTimes. Pro již tak napjatý ruský státní rozpočet je to hodně, a je jasné, že se snaží výdajům všemožně vyhnout.
Otázkou samozřejmě zůstává, jak dlouho může Kreml výši ztrát tajit. Armádní Zpravodaj předpokládá, že většina dezertérů by nějakým způsobem kontaktovala svou rodinu, a proto se to může zdát jejich blízkým velmi podezřelé. Na druhou stranu Rusko opakovaně veřejnosti lže, například když informovalo o dobytí města Kupjansk, připomíná Unn. Mnohem těžší je potom odhadnout, nakolik Rusové lžím věří, věřit chtějí, nebo mají strach před tvrdou odvetou režimu, která by přišla v okamžiku, kdy by začali pokládat nepříjemné otázky.

