Ruští pěšáci se mohou v obranných pozicích v boji s ukrajinskými tanky, event. jinými obrněnci, spolehnout na silnou protitankovou řízenou střelu 9M133 Kornet, případně na její vylepšenou verzi Kornet-EM. Vyzkoušena byla v několika konfliktech a dokázala si poradit např. s americkým tankem M1 Abrams. Má tedy sílu zničit jakýkoliv obrněnec. Redakce Armádního zpravodaje se na videu (níže) přesvědčila, že má ale i některé drobné nevýhody.

Kornet je naváděný pomocí laseru

Rusko zavedlo protitankovou řízenou střelu 9M133 Kornet v roce 1998, aby nahradilo předchozí střely, které bývaly často naváděné po drátě. Wikipedia uvádí, že má poloautomatické laserové navádění, což znamená, že střelu s odpalovací jednotkou nespojuje žádný drát, ale zaměřování probíhá laserovým paprskem. Ten ovšem musí operátor po dobu letu střely držet na cíli.

Ukrajinci odhalili ruské tajemství a přiznali novou výzvu. Zabijáka s 800kg hlavicí, kterého nelze rušit

Velikou předností systému Kornet je dosah jeho střel a různorodost jejich typů. Ta základní dostřelí minimálně 3,5 kilometru, ale existují i modernizované verze EM s větším dosahem. ArmyRecognition uvádí, že s tandemovou kumulativních hlavicí má Kornet-EM dosah až 8 km a dokáže si poradit s pancířem o síle až 1 300 mm RHAe. Navíc je schopna útočit na horní oblasti tanků, kde je slabší pancéřování. Střela s lehkou tříštivou hlavicí pak může zasahovat cíle až do vzdálenosti 10 kilometrů, ale ta si s obrněncem neporadí.

Co lze považovat za nevýhodu Kornetu, je jeho hmotnost. Odpalovací zařízení je umístěno na trojnožce, vidět je i na videu níže, a vše spolu se střelou váží 67 kilogramů, pročež zbraň vyžaduje dvoučlennou obsluhu. Vhodná je tedy hlavně pro statickou pozici nebo umístění na nějakém vozidle, ale její přenášení po bojišti a pohotové taktické nasazení rozhodně není jednoduché. To ji odlišuje například od americké FGM-148 Javelin, která je vysoce mobilní.

Kyjev je nejlépe chráněná pevnost Ukrajiny. Rusové nedokážou pronikat obranou, většina útoků skončí v troskách

Druhou nevýhodou může být skutečnost, že je zaměřovací zařízení přímo na trojnožce a operátor musí držet laserový paprsek na cíli po celou dobu letu střely. Zvířený prach ovšem může prozradit jeho pozici, takže hrozí, že se tak ocitne pod palbou nepřátelského dron, děla apod. Třeba u Javelinu to přitom nehrozí. Ukrajina má zbraň podobnou Kornetu, je jím systém Stugna-P. Wikipedia ale potvrzuje, že má výhodu, jelikož může být odpalovací stanice až 50 m od zařízení používaného k navádění, což zajišťuje obsluze mnohem větší bezpečnost.

Střelba z 9M133 Kornet