„Nikdy nevíme, který výstřel bude poslední. Ne pro ně, ale pro nás.“ Rusko dodává svým vojákům místo munice regulérní šrot

Kolik má vlastně ruská armáda ve skladech munice pro své (nejenom) dělostřelectvo? To je otázka, na níž vojenští analytici ani jiní odborníci dlouhodobě nenachází odpověď. A vlastně není ani teoreticky známa samotné ukrajinské armádě, která je od začátku války pod neustálou masivní palbou ruského dělostřelectva. Všechno jsou tedy jenom domněnky na základě různých signálů, podle nichž lze vysledovat, že zatímco před rokem nasazovala federace i moderní a „novou“ výzbroj, postupně začala ze skladů tahat doslova šrot.

Ruská děla hrají na Ukrajině velkou roli

Dělostřelectvo ve válce na Ukrajině zcela klíčové a hojně ho využívají obě strany, ačkoliv Rusko jednoznačně dominuje, čehož také využívá (ostatně jako vždy). Napadená země mohla odpovídat v mnohem menší míře, neboť ani přes dodávky Západu neměla tolik hlavní ani střeliva. Nepoměr však alespoň trochu vyrovnala děla ze spojeneckých zemí, často s větším dosahem i přesností. Intenzita ruské dělostřelby nicméně v posledních měsících zeslábla. Na vině může být napadání skladů munice, tenčící se zásoby střeliva, ale i nedostatečná výrobní kapacita nového.

Fotografie na sociálních sítích opakovaně ukazují, že některá ruská munice je v opravdu žalostném stavu (problémy má nicméně i Ukrajina, které nedávno právě kvůli nekvalitnímu střelivu shořel raketomet BM-21 Grad). Například na záběrech z Twitteru jsou vidět dva příklady naprosto degradovaných prachových náplní do dělostřeleckých hlavní. Dále jsou tam silně zkorodované náboje do rychlopalných kanonů 2A42 ráže 30 milimetrů, které jsou používané například na vozidlech BMP-2. Na dalším obrázku je druh neidentifikovatelné zrezivělé munice větší ráže.

Jistě, chyba při skladování se stát může, pokud ovšem ruská armáda takovou munici opravdu používá, může to naznačovat, že doslova musela prohrabat i staré sklady ze sovětských dob, v nichž byla munice evidentně skladována za nevyhovujících podmínek. Takový šrot je přímo životu nebezpečný obsluze zbraní, poškozené prachové náplně mohu hořet jinak než standardně a roztrhnout dělo, případně v nich (v lepším případě) projektil uvízne. Nebezpečná je ale i samotná manipulace se zkorodovanými projektily, protože hrozí jejich nechtěná detonace.

K tomu se ostatně vyjádřil i jeden z ruských vojáků, který má na starosti obsluhu dělostřeleckého systému: „Nikdy nevíme, který výstřel bude poslední. Ne pro ně, ale pro nás.“ Nespokojenost je evidentní, ale jednotky prostě musí využívat, co dostanou. Už jenom kvůli možným tvrdým trestům za neuposlechnutí rozkazů.

Rusko si přivlastnilo munici pro Ázerbájdžán

Munice do děl ráže 152 milimetrů zabavená koncem roku 2022 ukrajinskými jednotkami u Chersonu podle všeho pocházela z objednávky Ázerbájdžánu, který si ji ve federaci objednal. Ta si ji ale evidentně přivlastnila, což už ostatně dříve udělala s indickými tanky. Takové chování značně narušuje důvěryhodnost Ruska coby dodavatele zbraní a může silně poškodit jeho ekonomiku, protože právě prodej zbraní byl pro zemi vždy cenným zdrojem příjmů. Vypadá to ale, jako by na něco takového aktuálně ruská vláda nebrala ohledy; možná jí opravdu dochází možnosti.

Federace také podle všeho nakoupila nějakou munici v Severní Koreji a možná má nějakou i z Íránu. Průmysl federace je nicméně schopen produkovat novou dělostřeleckou munici i sám, zůstává ale otázkou, v jakých počtech. V podobné situaci jsou nicméně i Západní zbrojovky, jejichž kapacita není pro potřeby Ukrajiny dostatečná. Kolik dělostřelecké munice se v příštích měsících podaří oběma stranám získat, může dokonce válku rozhodnout.