Rusko obnovilo laboratoř biologických zbraní na ostrově uprostřed přehrady. Pracuje se smrtelnými patogeny skupiny I

Jmenuje se to Centrum experimentální fyziologie a oficiálně spadá pod Federální lékařsko-biologickou agenturu (FMBA). Na jejím webu má centrum vlastní stránku, prázdnou, „ve výstavbě“. Jenže budovy na Lysém ostrově ve výstavbě rozhodně nejsou. Podle zprávy Tverské eparchie z října 2025 šlo o dokončený areál určený k „vývoji prostředků ochrany proti nebezpečným a společensky významným infekčním onemocněním“. A podle ukrajinské vojenské rozvědky, která případ zveřejnila v srpnu 2026, se tam pracuje s patogeny nejvyšší ruské kategorie nebezpečnosti, skupiny I, a zařízení slouží i zájmům ruských ozbrojených sil.

Co je doloženo z ruských zdrojů

Příběh Lysého ostrova se dá rozložit do tří vrstev. Ta první je čistě papírová a pochází přímo z ruských institucí.

V únoru 2021 FMBA schválila statut nového Vědeckovýzkumného institutu experimentální fyziologie, vyčleněného z veterinárního výzkumného centra. V říjnu 2022 byl institut organizačně připojen pod státní instituci FGBU „CSP“ FMBA. Na webu CSP centrum dodnes figuruje jako součást organizační struktury. Nejde tedy o mrtvou schránku, instituce má aktivní náborovou infrastrukturu a v březnu 2024 její zástupci prezentovali laboratorní směry výzkumu na pracovní schůzce s moskevskou veterinární akademií.

Druhou vrstvou je fyzická lokace. Zpráva Tverské eparchie z října 2025 explicitně mluví o novém vědeckém centru v Krasnomajském na Lysém ostrově a o jeho infekčním zaměření. Metropolita Amvrosij tam řešil duchovní péči o zaměstnance, což mimoděk potvrzuje, že areál je obydlený a funkční.

Co tvrdí ukrajinská rozvědka

Třetí vrstva je nejostřejší a zároveň nejhůře nezávisle ověřitelná. Ukrajinská vojenská rozvědka (GUR) podle RBC-Ukraine tvrdí, že:

• areál slouží i potřebám ruských ozbrojených sil,
• pracuje se v něm s patogeny skupiny I, tedy s nejnebezpečnějšími biologickými agens podle ruské klasifikace,
• vody kolem ostrova byly od roku 2023 uzavřeny pro civilní využití (rybolov, koupání i plavbu),
• zařízení je chráněno protivzdušnou obranou.

Přímý ruský normativní akt o uzavření akvatorie se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat. Stejně tak květnový inzerát FMBA z roku 2026, který měl explicitně zmiňovat práci s patogeny skupiny I, nebyl nezávisle ověřen; jeho existenci cituje právě ukrajinská rozvědka. Redakčně je proto nutné tato tvrzení držet jako zpravodajské obvinění, nikoli jako uzavřený fakt.

Co jsou patogeny skupiny I a proč budí obavy

V ruské klasifikaci biologicky nebezpečných agens představuje skupina I absolutní vrchol. Vládní nařízení z dubna 2025 do ní řadí mimo jiné:

• virus pravých neštovic (Variola major),
• ebolaviry,
• Bacillus anthracis (původce antraxu),
• Yersinia pestis (původce moru).

Každý z těchto patogenů vyžaduje maximální úroveň biologické bezpečnosti, v mezinárodní terminologii odpovídající laboratořím BSL-4. Práce s nimi předpokládá hermeticky uzavřené prostory s podtlakovým režimem, dekontaminačními komorami a přísnou personální kontrolou. Ostrovní izolace uprostřed vodní nádrže takové podmínky přirozeně usnadňuje, a zároveň budí otázky. Vyšněvolocká přehrada totiž zásobuje vodou okolní sídla včetně města Vyšnij Voloček a napájí řeku Tvercu, která se vlévá do Volhy.

Lysý ostrov není osamocený případ

Centrum na Lysém ostrově nelze číst izolovaně. V říjnu 2024 Washington Post na základě satelitních snímků popsal rozsáhlou rekonstrukci areálu Sergijev Posad-6 severovýchodně od Moskvy, historického centra sovětského programu biologických zbraní. Investigace identifikovala výstavbu deseti nových budov se znaky vysokého zabezpečení a vazbu na vojenský 48. centrální vědeckovýzkumný institut ministerstva obrany.

Sovětský program biologických zbraní byl řádově masivnější než cokoliv, co je dnes veřejně doloženo. V sedmdesátých a osmdesátých letech do něj byly zapojeny desítky tisíc vědců pracujících na weaponizaci antraxu, neštovic či moru. Dnešní ruské kroky, Lysý ostrov i Sergijev Posad-6, zatím ukazují spíš na jednotlivé citlivé uzly než na obnovenou síť sovětského rozsahu. Jenže právě proto, že jde o uzly s maximálním utajením, nelze rozsah s jistotou určit.

Proč je problém v systému, ne jen na ostrově

Úmluva o zákazu biologických zbraní (BWC), kterou Rusko ratifikovalo, zakazuje vývoj, výrobu a hromadění biologických zbraní. Samotná existence vysoce zabezpečené laboratoře porušením automaticky není, i západní země provozují pracoviště BSL-4. Zásadní rozdíl je v transparentnosti.

Mechanismus opatření pro budování důvěry BWC funguje na principu každoročních hlášení o laboratořích, biologické obraně a legislativě. Nemá ale robustní inspekční režim srovnatelný třeba s chemickou úmluvou CWC a její organizací OPCW. Státy hlásí, co chtějí. Nikdo nepřijede zkontrolovat, co je na ostrově uprostřed přehrady.

Pro středoevropské země včetně Česka nejde o bezprostřední hygienickou hrozbu, žádný únik z Lysého ostrova není doložen. Bezpečnostní relevance spočívá jinde: Rusko podle veřejných stop rozšiřuje kapacity pro práci s nejnebezpečnějšími patogeny v prostředí, kde mezinárodní kontrola prakticky neexistuje. A dělá to uprostřed války, která trvá už více než čtyři roky a ve které samo Rusko vedlo dezinformační kampaň o údajných „ukrajinských biolaboratořích“.

Prázdná webová stránka centra na serveru FMBA je paradoxně nejpřesnější metaforou celého případu. Instituce existuje, budovy stojí, lidé tam pracují, ale co přesně se za zdmi děje, zůstává bílým místem, které nemá kdo vyplnit.