Ruští představitelé diskutují o možnostech odstřižení země od internetu. Zpráv ze zahraničí se však nezbaví

Rusko již od počátku války na Ukrajině zablokovalo řadu zahraničních webů. Jedná se primárně o sociální sítě podporující protiválečný postoj Západu.

i Zdroj fotografie: Uživatel Primiak / Creative Commons / CC BY-SA
                   

V souvislosti s mezinárodním rozhořčením i rostoucí vnitrostátní nelibostí nad ruskou invazí na Ukrajinu zvažují ruští představitelé kompletní odpojení své země od globálního internetu. S myšlenkou odstavení Ruska od světových sítí za účelem sebeizolace a získání větší kontroly nad pohnutkami svých obyvatel si přitom ruští představitelé zahrávají již pěkných pár let. Otázkou však zůstává, zda je země k tomuto razantnímu kroku dostatečně vybavena. A jak účinné by snahy Kremlu ve skutečnosti byly.   

Státní televize jako jediný zdroj informací

Od samotného zahájení útoku na Ukrajinu podniká Rusko různé kroky k omezení či zablokování západních sociálních médií i západních společností působících v oblasti. A zatímco ruská státní televize takřka neúnavně vysílá ruskou propagandu, Kreml směřuje svou pozornost k odpůrcům režimu a nezávislým médiím projevujícím nesouhlas a rozhořčení nad počínáním hlavy státu.

I to jsou jedny z mnoha důvodů, proč je válka mezi veřejností stále dosti populární. Zejména tedy mezi staršími lidmi, jejichž jediným zdrojem informací je právě ruské vysílání. Mladší generace však využívají virtuální, často soukromé sítě. A spousta z nich je tak víc než schopna dostat se k zahraničním zpravodajským zdrojům. V ruských ulicích tak rovněž protestují především lidé mladí a informovaní.

iZdroj fotografie: Uživatel Hali / Public Domain
Marina Ovsyannikova, zaměstnankyně ruské státní televize, narušila přímý přenos v rámci protiválečných protestů

Dle některých západních expertů by se tato skutečnost navíc nezměnila ani v případě, že by k odstřižení od globální sítě skutečně došlo. Odkazují přitom na čínský scénář, kdy Čína ukryla celou síť za tzv. Velkým čínským firewallem, který filtruje veškerý internetový obsah a zamezuje lidem přístup k vládou neschváleným webům. I zde si mnoho obyvatel dokázalo poradit a nějakým způsobem restrikce obejít. Krok, ke němuž se Rusko pomalu chystá, je sice podstatně razantnější, přesto se však nedá vyloučit, že si mladší generace cestu k informacím najdou.

Kreml utahuje smyčku postupně

Ve čtvrtek 26. května Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, prohlásila: „Stát musí mít tuto oblast plně pod kontrolou. Samozřejmě ne z hlediska restrikcí nebo nějaké totalitní kontroly, nýbrž z hlediska naplňování národních zájmů.“ Toto prohlášení však dosti kontradikuje dosavadním postupům Kremlu, které mluví spíše o pravém opaku.

Ruští představitelé posilují úřední kontroly internetu již řadu let a samotné hovory o potřebě vytvoření uzavřeného ruského internetového prostředí naplňují síně Kremlu přibližně od roku 2016. Právě v roce 2016 začala ruské armáda pracovat na takzvaném uzavřeném segmentu přenosu dat, což je zjednodušeně řečeno masivní vojenský intranet, který by měl být do budoucna schopen unést veškerý ruský internetový provoz.  

V mezičase přijal Kreml řadu zákonů, dle nichž musí každá společnost, která má přístup k údajům ruských občanů, ukládat tyto údaje na serverech nacházejících se na ruském území. Díky tomu jsou data k dispozici ruským orgánům a státním zástupcům. Zlomovým se pak stal rok 2019, kdy začal v zemi platit zákon o takzvaném svrchovaném internetu. Na základě tohoto zákona musí veškerý internetový provoz probíhat přes ruské servery. Vznikla tak jakási nová komunikační infrastruktura s centralizovanou kontrolou.

Kreml rovněž vybudoval vlastní systém doménových jmen, což státu umožňuje přesměrovávat provoz stránek. Úřady tak získaly podstatně větší kontrolu nad veškerým děním na síti. V roce 2019 pak proběhly také první testy za účelem vyhodnocení schopností odpojit se od globálních sítí. Ruská vláda tehdy prohlásila, že testy byly velmi úspěšné, ovšem žádné bližší informace nenabídla.  

Rusko se obrací na Čínu a Indii

Západní pozorovatelé se přitom k ruským snahám staví poměrně skepticky. A není se čemu divit, i přes veškeré snahy Kremlu zůstává Rusko nadále úzce propojené s globálními sítěmi a kompletní odstřihnutí od internetu nebude zrovna snadným krokem. Zatím to spíše vypadá, že se Kreml snaží zmapovat, zda je vůbec země k zajištění náročného provozu vlastních izolovaných sítí dostatečně vybavená.  

Nesmíme totiž opomenout fakt, že Rusko čelí přísným západním sankcím a spousta společností i dodavatelů se ze země stahuje. Obavami nad přílišnou závislostí na dovážených technologiích a mezinárodních procesech potřebných pro klíčovou domácí digitální infrastrukturu se přitom Rusko nikdy příliš netajilo. 

A nyní se tyto obavy víceméně naplnily. Kreml se sice snaží postupně přecházet na domácí technologie, ovšem co se digitalizace týče, jakožto i komponentů potřebných k tomuto procesu, na poli informačních technologií Rusové ve srovnání se Západem nebo Čínou nikterak neexcelují. Rusko proto hledá mnohá IT řešení právě v Číně či třeba v Indii.

Jak moc reálné podle vás je, že by Rusko zvládlo fungovat na vlastní izolované síti?

Zdroj: DefenseOne, CyberNews

Diskuze Vstoupit do diskuze
111 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Falešná rakovina nebo pomoc lidem v tíživé situaci: Podvodníci lákají z lidí peníze přes sociální sítě
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Co když se střetnou moderní tanky T-90M a Leopard 2: Stroje Ukrajiny jsou rychlejší, ale ruští vojáci mají lepší dovednosti
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Jaká je ideální teplota v bytě a proč: Zdraví dospělí by neměli jít pod dvacet, senioři a nemocní po 18 °C
adbz.cz
adbz.cz
Starý chleba najde uplatnění při smažení i vaření vývaru. Přišla na to kdysi jedna moudrá hospodyňka