Evropa se intenzivně připravuje na scénář, kdy by ji Rusko mohlo v příštích letech – pokud skončí válka na Ukrajině – nějakým způsobem napadnout. Pokud by se Kreml pustil do křížku s evropskými členy NATO v konvenčním konfliktu, znamená to, že by ani jedna strana nepoužila jaderné zbraně, a nejspíše by nebyl schopen uspět. Redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že to ale záleží na ochotě všech evropských členů NATO se bránit.

Evropské armády jsou početnější

Případný konflikt mezi evropskými členy NATO, myšleno bez Turecka, které se do této skupiny neřadí, by byl pro Kreml značně nevýhodný. DefenseMagazine uvádí, že spojená síla armád evropských členů aliance je už dnes kolem 1,6 milionu vojáků, zatímco armáda Ruské federace v současné době disponuje asi 1,3 milionem vojáků. Evropa má navíc větší zdroje, odkud by mohla další vojenský personál povolat; Rusko je na tom v této oblasti mnohem hůře.

Rusové to mysleli dobře, ale Su-34 nedokáže využít svého potenciálu. „Je to nedoceněný letoun,“ míní analytik Vojáček

To má mnoho důvodů, hlavně ztráty na Ukrajině. Csis je na konci roku 2025 odhadoval na 1,2 milionů vojáků, což jsou v kontextu jeho populace ohromné ztráty, protože ta činí asi 144 milionů obyvatel. Naopak 28 zemí tvořících členské státy NATO v Evropě mají kolem 440 milionů obyvatel. Lze tedy říci, že jeho lidské zdroje jsou trojnásobné, a navíc nejsou vyčerpány žádný konfliktem. Evropa by tedy dokázala postavit mnohem větší armádu než Rusko.

Rusko nemá dost peněz ani lidí

Další významnou výhodou Evropy je skutečnost, že je mnohem bohatší než Rusko. WorldoMeters uvádí, že jeho celkové HDP činilo v roce 2025 asi 2,54 bilionů dolarů, což je jenom polovina toho, co má k dispozici samotné Německo, a před Ruskem jsou i Francie, Velká Británie a Itálie. Spojeným ekonomikám by tak Kreml nedokázal v žádném případě konkurovat. Na druhou stranu platí, že ruská ekonomika nyní jede ve válečném módu, kdežto evropská v běžném mírovém. Zbrojní průmysl sice posiluje, ale ne tak jako Rusko.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Existují samozřejmě i další okolnosti, které by do případného střetu zasahovaly. Prvním z nich by byla ochota evropského obyvatelstva se společně proti Rusku bránit, což je veliká neznámá. Na druhou stranu by Evropa dokázala uzavřením dánských průlivů, a nejspíše i vjezdu ruského zboží do Středozemního moře, zablokovat významnou část ruského exportu, a tím jeho příjmů. Navíc platí, že by v případě konfliktu válčilo celé NATO – lze tedy počítat i se silami USA, Kanady a Turecka, které by se války účastnily, což by alianci ještě posílilo.

Msta-S/SM-2 po zásahu reality. Tolik nedostatků nečekali ani Rusové. Na bojišti patří k nejhorším

Existuje pouze jedna oblast, v níž je Rusko schopné evropské členy NATO překonat. Je jí počet jaderných zbraní. ArmsControl uvádí že disponuje 5 580 hlavicemi, kdežto jaderné evropské mocnosti – Velká Británie a Francie – jenom 515; ale v Evropě bude pravděpodobně i několik desítek amerických jaderných pum určených pro sdílení s několika evropskými zeměmi. Rusko tedy dokáže Evropu anihilovat, jenomže na druhou stranu platí, že i evropské jaderné zbraně by Rusko dokázaly v podstatě kompletně zničit.