Rusko mělo ve svých skladech ohromné zásoby z dob Sovětského svazu, a zdály se téměř nevyčerpatelné. Jenomže po pár letech je zjevně na suchu.
Ještě na začátku roku 2022 se mohlo zdát, že Rusko nikdy nebude trpět nedostatkem zbraní, střeliva, ani techniky. Nejenže zbraně a další materiál vyrábělo, ale mělo hlavně obrovské zásoby z dob SSSR, a téměř nikoho ani ve snu nenapadlo, že by mohly být rychle vyčerpány. Redakce Armádního Zpravodaje však na základě dostupných informací soudí, že se tak stalo, a již na ně spoléhat nemůže, ale naopak se musí poohlížet u spojenců.
Rusko mělo mít desítky tisíc obrněnců
Kolik zásob zbraní a munice a v jakém stavu Rusko z doby Sovětského svazu mělo, lze jen odhadovat, ale např. u obrněné techniky se mluví o desítkách tisíc tanků, bojových vozidel pěchoty, obrněných transportérů a dalších. Lepší techniku mělo pak v aktivní službě, v tomto případě se často jednalo o modernizované verze sovětských předchůdců. Satelitní snímky ale dokazují, že zásoby techniky v ruských skladech zmizely, a nelze se na ně tak spoléhat.
Informace jsou hlavně o obrněné technice, neboť byla často uskladněna venku. To, co z ní zbývá, jsou pravděpodobně vraky, jejichž opravu Rusko nestíhá stejně jako výrobu nových zbraní a munice. Proto udělalo téměř nemyslitelné – obrátilo se na spojence. Známy jsou dodávky ze Severní Koreji a Íránu, ovšem pomáhá i Čína, ačkoliv ne přímo smrtícími zbraněmi – její dodávky technologií, dronů a dalších jsou však kriticky důležité.
Dělostřelecká munice na rok bojů
Největším dodavatelem zbraní pro Rusko je Severní Korea. Reuters na jaře 2025 uvedlo, že podle nezávislých pozorovatelů mu zajistila minimálně 16 000 kontejnerů s různým vybavením, a podle odhadů v nich byly miliony kusů dělostřeleckých granátů a raket do raketometů, některé údaje mluví až o 9 milionech kusů. Vzhledem k tomu, že ruské dělostřelectvo denně spotřebuje zhruba 30 000 granátů, Armádní Zpravodaj odhaduje, že takové dodávky mu stačí na rok bojů, byť Rusko samozřejmě ve velkém vyrábí i vlastní munici.
Kromě dělostřelecké munice mířily do Ruska balistické rakety, především KN-23. RussiaMatters uvádí, že obdrželo minimálně 148 balistických raket, pravděpodobně jich ale bylo mnohem víc, a je také známo, že je aktivně nasazuje na Ukrajině. Wikipedia doplňuje, že jde rakety o dosahu až 900 kilometrů se schopností nést hlavici o hmotnosti až 1 500 kilogramů, zatímco dosah záleží hlavně na tom, jak těžká je hlavice (může být tedy i menší).
Z dodaných zbraní je zdokumentováno užívání například severokorejského děla M-1978 Koksan. Wikipedia uvádí, že se jedná o houfnici ráže 170 milimetrů umístěnou na podvozku tanku T-54/55, její dostřel je až 60 kilometrů, a vzhledem k velké ráži je i dostatečně ničivá. Rusko munici do těchto děl nevyrábí, takže je tedy jasné, že se v dodávkách stalo přímo závislé na Severní Koreji. Vedle toho obdrželo i raketomety ráže 240 milimetrů a další zbraně.
Íránci pomohli hlavně s drony
Nakonec je tu také Írán, který sice Rusku žádné velké množství zbraní nebo munice nedodává, ale výjimkou byly sebevražedné drony HESA Shahed. Wikipedia uvádí, že Shahed 136 má údajný dosah až 2 500 kilometrů a nosnost hlavice těžké až 50 kilogramů. Využíván je hlavně k útokům na ukrajinskou energetickou soustavu nebo města, přičemž Rusko z Íránu dostalo licenci a vyrábí jeho upravenou domácí verzi pod názvem Geran-2.
Jiná je situace s Čínou, kdy přímo její zbraně v ruské armádě zaznamenány nebyly. Pravda ale uvádí, že je velkým dodavatelem různých strojů používaných při výrobě zbraní, střelného prachu, speciálních chemikálií a elektronických součástek pro zbraně nebo drony – dodávky vlastně drží nad vodou ruskou zbrojní výrobu. Ruská armáda pak v Číně nakoupila i tisíce užitkových terénních automobilů Desertcross 1000-3, které využívá na frontě.
Jak moc je podle vás Rusko závislé na zahraničních dodavatelích?
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 7900
Události
|
PŘEČTENÍ: 5025
