Rusko se bez dozoru Američanů „vydalo vlastní jadernou cestou“: počet atomovek může navýšit, ale nejspíše to neznamená nic

I když Vladimir Putin oznámil pozastavení dohody Nový START, bude se prý Rusko nadále řídit jejími limity. Ke značnému navýšení totiž nejspíše nemá prostředky.

Balistická raketa RS-24 Jars i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruska / Creative Commons / CC BY
                   

Jedním z velmi vážných důsledků války na Ukrajině je, že Rusko přestalo plnit dohodu na základě smlouvy Nový START, která limitovala počty aktivních jaderných zbraní Spojených států a federace, a současně definovala, jak budou ustanovení kontrolována. Inspekci však Rusko už nějakou dobu neumožňovalo a současné odstoupení od smlouvy může znamenat, že si bude v oblasti jaderných zbraní dělat doslova co se mu zlíbí, i když tamní vláda tvrdí, že počty stanovené v dohodě hodlá dodržovat.

Počty aktivních zbraní byly přísně omezené

Ruská federace a Spojené státy americké byly až do února 2022 v počtu aktivních jaderných zbraní jasně limitovány. Konkrétně mohl mít každý z nich připraveno 1 550 jaderných hlavic a 700 nosičů schopných je nějakým způsobem dopravit k cíli. Další zbraně a nosiče mohly být ve skladech, ale jejich aktivace vyžaduje nějaký čas. Největší jaderné mocnosti tak chtěly eliminovat riziko možného velkého konfliktu, což už ale nyní neplatí.

Soutěž o řízení tanku

Přihlaste se k našemu newsletteru a mimo jiné získáte možnost účastit se soutěže a mít přehled o dalších nabídkách našich partnerů. Soutěž je pouze pro aktivní odběratele novinek.

Smlouva Nový START ale nebyla dokonalá, potažmo všestranná. Zahrnovalo totiž pouze dvě zmíněné mocnosti, a Rusku se nelíbilo, že mají jaderné zbraně i američtí spojenci jako Velká Británie nebo Francie, což v jeho představách vychylovalo rovnováhu sil ve prospěch Západu. A nakonec nebyl domyšlen ani význam Číny, která není žádnou takovou dohodou vázána, ale počty jaderných hlavic a nosičů v posledních letech významně navyšuje. Na druhou stranu může hrát neoficiálně ve prospěch federace třeba Severní Korea.

Další nevýhodou bylo, že smlouva neřešila modernizaci zbraní ani nahrazování hlavic a nosičů novými. Toho využívalo především Rusko, které vyvinulo nové balistické rakety RS-24 Jars a RS-28 Sarmat, a k tomu staví nové ponorky Borej s moderními raketami RSM-56 Bulava. Arzenál pak doplňuje hypersonický kluzák Avangard s možností osadit na něj jadernou hlavici, nebo torpédo – možná spíše podmořský dron – Poseidon s jaderným pohonem a jadernou hlavicí. Amerika ale takové pokroky nedělala a třeba hypersonický kluzák dohání horkotěžko.

Staré Minuteman III se náhrady dočkají za 6 let

Spojené státy sice pracovaly na nových ponorkách, ale neustále mají ve výzbroji jenom staré nemoderní balistické rakety Minuteman III, které pochází z počátku 70. let 20. století. Až v posledních letech začaly do jaderné výzbroje investovat více a zavedly například novu jadernou pumu B61-12. Northrop Grumman navíc nyní připravuje nový typ mezikontinentální balistické rakety LGM-35 Sentinel, do výzbroje by měla být zavedena v roce 2029.

Zda může pozastavení smlouvy Nový START odstartovat nové závody ve zbrojení, je sporné. Jaderný arzenál je velmi drahý, jen pro představu: Francie vydává na 300 svých jaderných hlavic a nosičů zhruba 12 až 13 procent rozpočtu na obranu. Je tedy otázkou, zda si Rusko, ale i USA, vlastně mohou výrazně vetší arzenál dovolit. Jakákoliv platná dohoda, která by kontrolu počtů umožňovala, by nicméně byla lepší než nic, a nejlepší by bylo, kdyby zahrnovala i další jaderné mocnosti, případně alespoň tři největší, dvě předmětné a Čínskou lidovou republiku.

Odpal americké balistické rakety Minuteman III

Jak reálná je hrozba nových závodů v jaderném zbrojení?

Zdroj: TechWp
Diskuze Vstoupit do diskuze
107 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články