Video: zaměří-li se na ruskou pohraniční základnu FSB ukrajinské letectvo, může ji jediným náletem srovnat se zemí

Pakliže není základna blízko hranic dobře střežena a zaměří se na ni silně vyzbrojené letouny, může být na pouhé dvě rány srovnána se zemí.

Puma JDAM-ER na ukrajinském Su-27 i Zdroj fotografie: Ukrajinské letectvo / Creative Commons / CC BY
                   

Pokud chce letectvo bombardovat cíle na území střeženém kvalitní protivzdušnou obranou, musí k tomu použít speciální munici s dlouhým dosahem. Jednat se může o různé druhy střel nebo klouzavých pum, které mívají technologie přesného navádění, takže se jimi lze trefit i v rozmezí max. několika metrů na vzdálenost desítek kilometrů. Zastavit třeba klouzavé pumy je přitom pro protivzdušnou obranu téměř nemožné, ale záleží na situaci.

Dvojici budov zasáhly klouzavé pumy

Využít k útoku klouzavé pumy se odhodlalo například ukrajinské letectvo, které z akce zveřejnilo záběry – vidět je můžete níže. MilIn uvádí, že se stala cílem útoku základna ruské pohraniční stráže spadající pod FSB (Federální služba bezpečnosti), a záběry ukazují, jak na ni dopadly hned 2 pumy – každá na jinou budovu – a velice silně ji poškodily. Jestli se v ní zrovna nacházeli pohraničníci, útok je s velikou pravděpodobností zabil nebo zranil. Ukrajinské letectvo konkrétně použilo klouzavé pumy JDAM-ER, ale není přesně jasné, o jaký typ se jednalo.

Ruská ponorka Rostov na Donu

Fotky: nejlepší obrana je útok, což mohla v nestřežený okamžik pocítit i ruská ponorka Rostov na Donu, která podlehla GPS navádění

Nejpravděpodobnější je puma JDAM-ER upravená z pumy Mark 82, k níž Wikipedia uvádí, že má hmotnost kolem 230 kilogramů a dokáže podle výšky shozu zasahovat cíle ve vzdálenosti až 72 kilometrů. Původně bla přitom vyvinuta pro západní letouny, ale Ukrajina je mohla používat, i když žádné nevlastnila, jelikož jak Twz připomíná, upravila k tomu například Mikoyan MiG-29 Fulcrum nebo Suchoj Su-27 Flanker.

Pumy JDAM-ER ničí ruskou pohraniční základnu

Jaký osud asi čekal osazenstvo zasažených budov?

Diskuze Vstoupit do diskuze
56 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články