Sebevražedné drony dokáží při vojenských akcích ničit značné množství nepřátelské techniky, byť je dobře maskovaná. Ale musí mít dobře vycvičené operátory.
Drony sebevražedné, ale i ty, které shazují mikropumy, se v posledních letech ukazují jako nesmírně účinné a levné zbraně. Dokáží totiž ničit mnohé typy vojenské techniky, ale náklady na ně jsou mnohem nižší než např. na dělostřelectvo a letecké bombardování. Samozřejmě to vyžaduje i dostatečný počet dronů a operátorů schopných je dobře obsluhovat, protože ničit techniku není vždy tak jednoduché. Může být maskovaná a bývají na ní i různé antidronové klece, takže je třeba trefit silně obrněnou techniku do určitých míst.
Ani maskovaná technika dronům neujde
Velmi zkušené dronisty má například Ukrajina – video pod článkem ukazuje, jak se jim daří ničit různé typy techniky. MilIn uvádí, že jde o záběry z různých míst a různého času, takže to nelze interpretovat jako odražení nějakého jednoho útoku. Záběry třeba ukazují, že jsou jedním z častých cílů tanky, z nichž mají mnohé nad věží protidronovou klec. Zkušení operátoři ale vědí, že je třeba je trefit do místa jako je zadní část motoru, protože tam mají stále slabinu. Stejně tak si ovšem umí poradit v případech, kdy nepřítel techniku maskuje.
Spektrum zničené techniky sebevražednými i běžnými drony je však mnohem širší – na záběrech je vidět například svržení pumy připomínající minometný granát. Video ukazuje například útok na salvový raketomet BM-21 Grad, případně ještě modernější typ raketometu 9K51M Tornado-G. Zničeny byly ale i obrněné transportéry řady BTR – konkrétní typ se však velmi těžko určuje, nákladní automobily nebo bojová vozidla pěchoty.
Velmi rozšířený raketomet a jeho nástupce
Jeden ze zničených je BM-21 Grand, který asi netřeba moc představovat. Jde o nejrozšířenější salvový raketomet na světě, jehož původ je v Sovětském svazu. WeaponSystems uvádí, že byl do výzbroje sovětské armády zařazen v roce 1963, načež se dostal do mnoha zemí světa. Tvoří ho raketový odpalovač umístěný na různých podvozcích nákladních automobilů a obsahuje 40 raket ráže 122 milimetrů s doletem kolem 20 kilometrů, i když existují nové střely s až dvojnásobným dosahem. Zbraň spoléhá na plošný účinek.
Tornado-G je potom vlastně nástupce raketometu Grad, přičemž byl vyvinutý v Rusku a do výzbroje armády se dostává od roku 2011, uvádí ArmyRecognition. I on je umístěn na podvozku nákladního automobilu a jeho odpalovač obsahuje 40 raket ráže 122 milimetrů. Základní dosah je 30 kilometrů a má mít mnohem vyšší přesnost než Grad, a existovat mají i vylepšené rakety s dosahem až 90 kilometrů. Tornado-G je potom také mnohem automatizovanější než jeho předchůdce, takže může například mnohem rychleji přebíjet rakety.