Špatné vztahy západních zemí s Ruskem a jeho blízkým spojencem, Běloruskem, mohou pochopitelně vést k dalšímu napětí. Někdejší supervelmoci přitom není cizí zastrašování (nebo odstrašování) pomocí svého mohutného jaderného arzenálu, který může klidně rozmístit i v sousední zemi. Neznamenalo by to ovšem, že by se stala jadernou mocností, zbraně by totiž pravděpodobně zůstaly pod kontrolou ruských vojáků. Ale i kdyby některé rakety s atomovými hlavicemi dosáhly až na ČR, v konečném důsledku by to nic neznamenalo.

Atomovky jsou blíže, i nejsou

Aktuálně se mají na území Běloruska nacházet primárně balistické rakety krátkého doletu 9K720 Iskander, jak uvádí Defence-Blog, a stejně tak 10 letadel schopných nést jaderné zbraně – pravděpodobně jde o Mikoyan Gurevich MiG-31K Foxhoud vybavené hypersonickou balistickou střelu Ch-47M2 Kinžal s jadernou hlavicí. Ovšem ač to může znít hrozivě, Evropa se nemusí cítit být ohrožena ruskými jadernými zbraněmi o nic více než dříve, i když to má v případě „prodloužené ruky“ přes Bělorusko dopad také na Česko a Slovensko.

Nejsilnější jaderná zbraň v ruském arzenálu je nepředstavitelně silná, jediná by jako nic vymazala všechna krajská města ČR

A teď bych rád rozebral proč. Rusko už má totiž dávno letouny a balistické rakety schopné nést jaderné hlavice v nedaleké Kaliningradské oblasti (kdo by nevěděl, přikládám i mapu; leží mezi Litvou a Polskem). Třeba dolet 9K720 Iskander je ale podle MissileThreat asi 500 kilometrů (i když pravděpodobně o něco více), takže ani když budou na jihozápadní hranici Běloruska, Evropu jako celek nijak více neohrozí. Doletět by však dokázaly na naše Ostravsko, což z Kaliningradu možné nebylo, a na velkou část Slovenska, i když ne do Bratislavy.

Iskander je taktickou jadernou zbraní

9K720 Iskander by měl být schopen nosit hlavici o síle 5 až 50 kilotun, což by ho řadilo do kategorie taktických jaderných zbraní. U Ch-47M2 Kinžal pak některé zdroje dokonce uvádí hlavici silnou až 200 kilotun, a MissileThreat udává jeho dosah až 2 000 km – v tomto případě lze dokonce říci, že posunutí základen s letouny o pár stovek km by bylo téměř zanedbatelné – tedy z hlediska, kam střely doletí z Běloruska, a kam z Kaliningradu. Ještě jednou ale upozorňuji, že to je třeba brát v celkovém měřítku EU, byť pro ČR a Slovensko to je horší.

ASN4G jako atomová pěst Paříže: stealth hypersonická střela má uletět až 1 000 km rychlostí až Mach 8, je evropským průkopníkem

Navíc hlavními nosiči ruských jaderných zbraní nejsou 9K720 Iskander, ale mezikontinentální balistické rakety, rakety z ponorek a střely ze strategických bombardérů. Řízené střely přitom mají dosah tisíce kilometrů, a mezikontinentální rakety mohou zasáhnout jakýkoliv cíl na planetě. Takže z tohoto pohledu by bylo i pár desítek 9K720 Iskander v Bělorusku skoro bezvýznamná hrozba. I bez nich totiž mohou Rusové zaútočit, kde chtějí.

Vlastně ani nevím, o co přesně by se mohlo Rusko takovým krokem pokoušet. Ano, sice by dosáhlo o něco dále, a je pravda, že třeba AČR je proti jeho atomovkám de facto bezradná, ale většina zemí na území Evropy je v NATO, které udržuje naopak svůj jaderný arzenál v několika zemích EU, např. v Německu a Itálii. Odstrašení je tak vzájemné, a je jasné, že jakmile by atomovku odpálila jedna strana, zamířila by na ni co nevidět také. Navíc by asi bylo docela naivní si myslet, že úder na ČR by Rusku v případě konfliktu s NATO něco zásadního přinesl.