Pokud se podaří nepříteli zničit jeho zásoby pohonných hmot, téměř jistě bude ve velkých problémech, jelikož nedokáže podnikat jakékoliv operace s těžkou technikou.
Armády jsou závislé nejenom na zásobách zbraní, střeliva nebo potravin pro vojáky, ale jednou z nejdůležitějších komodit jsou pro ně pohonné hmoty. Ty potřebují téměř veškeré stroje, ať jde o tanky, obrněná vozidla, nákladní automobily sloužící k převážení zásob a jiné. Když tedy vojáci nemají pohonných hmot dostatek, znamená to pro ně velmi komplikovanou situaci v logistice a nemožnost útočit za pomoci těžké techniky, ovšem i mnoho dalších problémů. Je proto logické ve válce zásoby paliva nepřítele zničit a zkomplikovat mu tak operace.
Sklad pohonných hmot zasáhly drony
Příklad útoku, při němž bylo zničeno i palivo používané mj. ozbrojenými silami, je vidět na videu níže. MilIn uvádí, že je na něm zobrazen požár ruského skladu s pohonnými hmotami ve městě Kaluga, který měly způsobit sebevražedné drony dlouhého dosahu, ačkoliv není přesně jasné, jakého byly typu. Mohlo se jednat například o UJ-26 Beaver, k němuž HiSutton uvádí, že má dosah až 1 000 kilometrů a nese hlavici o hmotnosti 20 kilogramů.
Armády se samozřejmě snaží následky takových útoků minimalizovat, což znamená, že například skladují palivo na více místech, aby ho nebylo možné zničit všechno. Útokům se lze bránit i protivzdušnou obranou, ale její výsledky nejsou nikdy stoprocentní. Jak velký může být problém s nedostatkem paliva, dokládá jeho spotřeba bojovými stroji. ArmoredWarfare uvádí, že třeba tank T-72 potřebuje na ujetí 100 kilometrů zhruba 240 litrů pohonných hmot.