Mnohé evropské země se připravují na možnost, že by Rusko mohlo zaútočit na nějakého svého souseda. Nejde však jenom o kolektivní obranu, která je zajištěna Severoatlantickou aliancí, ale i o plány na případnou evakuaci civilistů z ohrožených oblastí, kde by probíhaly boje. Redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že je to velice rozumný postup, protože v případě války by civilisté jistě domovy opouštěli, a mnohdy se vydali i do dalších zemí.

10 zemí připraví evakuační plány

Jednou ze součástí přípravy na možný konflikt s Ruskem na severu Evropy jsou i plány 10 států na možnou evakuaci civilistů. Militarnyi uvádí, že dohodu o této spolupráci podepsali zástupci Švédska, Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska, Polska a Německa. V podstatě předpokládají, že by se v případě ruského útoku mnozí z civilisté vydali pryč z ohrožených oblastí a nechtějí, aby při takovémto útěku vznikaly zmatky.

Ukrajinci zahájili mohutnou protiofenzivu a jsou blízko prolomení obrany. Rusové se museli stáhnout od Pokrovsku

Vlády zúčastněných států předpokládají, že by v takovémto případě vznikly evakuační koridory pro uprchlíky, a chtějí mít společnou registraci lidí, hlavně pak při překračování státních hranic. Zároveň by měla být koordinována pomoc pro uprchlíky – zvláštní pozornost má být věnována zranitelným skupinám obyvatel, pravděpodobně jsou tím myšleni senioři, děti, postižení a další. NewsErr uvádí, že třeba Estonsko ve svých plánech nepočítá s odsunem obyvatel do jiné země, ale je si vědomo toho, že by se tak lidé mohli rozhodnout individuálně.

V místě bez civilistů se lépe bojuje

Nápad mít plány pro případnou hromadnou evakuaci civilistů z ohrožených oblastí je velmi dobrý. Armádní Zpravodaj soudí, že jejich nepřítomnost v místě bojů a jejich blízkosti by armádám umožnila efektivněji provádět bojové operace. Vojáci by si nemuseli dávat pozor, že by mohli zranit nevojenské osoby. Připravenost může přitom zamezit zmatku v týlu, tedy by nemusely nastávat situace bránící například přísunu posil nebo materiálu do bojové zóny.

Video: ruský velitel zmateně vítal ukrajinské výsadkáře, odpověděli mu střelbou. Nečekal, že je obejdou a udeří zezadu

O tom, že by Rusko v případě bojů nebralo na civilisty ohled, nelze pochybovat hlavně kvůli zkušenostem z Ukrajiny. Stejně jako o tom, že by Kreml neměl plány na případnou konfrontaci s nějakou evropskou zemí, ale téměř jistě i s celým NATO, které by bylo součástí konfliktu. Například na ruském území v sousedství finských hranic v poslední době vznikají nové základny a další vojenská infrastruktura, uvádí TheGuardian. V současnosti Rusko nemá na útok kapacitu, ale až skončí válka na Ukrajině, mohla by se situace radikálně změnit.