USA rozděluje mnoho problémů, krize na Ukrajině je zvýrazňuje. Ostré postoje Bidena k Rusku jeho popularitu nezvyšují

V roce 2022 se Evropa a svět dostaly do velmi složité situace. Bezpečnostní architektura v Evropě založená na dohodách mezi jednotlivými státy a jejich respektování vzala za své poté, co Rusko bezprecedentně napadlo Ukrajinu. Evropa si bude muset hledat svoji cestu. Spojené státy posilují východní křídlo NATO a nechtějí ho nechat slabé. Mají ale své vlastní problémy a navíc se musí vypořádat s nebezpečím Číny.

Bidenovi chybí charisma

Situace amerického prezidenta Joea Bidena není vůbec jednoduchá. Nedávné průzkumy naznačují, že s jeho prezidentstvím není spokojena velká část obyvatel. Přinesl sice do Bílého domu slušnost, ale není charismatickým vůdcem. Země je navíc vyčerpaná dvěma lety boje s koronavirem. Sice se zdá, že ekonomika oživuje, není vysoká nezaměstnanost, ale naopak stoupá inflace. To jsou problémy, které obyčejného Američana trápí více, než daleká Evropa.

iZdroj fotografie: The White House / Public Domain

Navíc to vypadá, že spousta Američanů, včetně vrcholných politiků, tápe v tom, jaké je postavení USA ve světě. A to z důvodu, že se začíná měnit postavení země, kdy byla jedinou světovou supervelmocí. Stále více se ekonomicky i vojensky do popředí žene Čína, která má ambice zaujmout své místo v globální politice. Do toho přichází revanšistická politika Ruska, které by chtělo vrátit čas do doby, kdy byl SSSR jednou ze světových supervelmocí.

Postoje běžných Američanů jsou poněkud ambivalentní. Donald Trump měl poměrně širokou podporu obyvatelstva ohledně postojů vůči Číně, Biden rozhodně není tak nekompromisní jako jeho předchůdce. Američané široce odsuzují ruskou agresi na Ukrajině, ale trochu paradoxně odmítají politiku svého prezidenta vůči Ruské federaci. A to i přes to, že Bidena lze označit za muže, který globálně zaujímá nejostřejší postoje vůči Putinovi a vyhlašuje řadu sakncí mnohem dříve, než EU.

Trump zpochybňuje demokracii

Do toho všeho Donald Trump, který se stále nesmířil se svojí porážkou a snaží se narušit důvěru Američanů v demokratické volby a procesy. Což se mu do jisté míry daří. Snaží se naznačovat, že on by to dělal lépe. Přitom nelze zapomínat na to, že to byl právě on, kdo se k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi vyznačoval velkou přívětivostí. Nebo to byl on a jeho lidé, kdo se snažil vydírat ukrajinského prezidenta.

Poněkud zásadní a příliš neřešenou otázkou je potenciální návrat k americkému izolacionismu. Náznaky tohoto postoje byly zjevné u Trumpa a dají se najít i Joea Bidena. Skutečně lze hovořit o určitých ambivalentních postojích Američanů, kteří ztrácí konkrétní představu, jak by Amerika ve světě měla vystupovat. Je třeba si uvědomit, že značnou část zpravodajství v USA stále zastupuje genderová a rasová problematika.

Kromě sílící kritiky vůči Joe Bidenovi, na kterém se stále zjevněji projevuje jeho věk, je v Americe stále středem zájmu hnutí Black lives matter a genderová problematika. Střední třída Američanů stále více projevuje nespokojenost s nastoupeným kurzem a jeho dopady na školství či veřejný život. Navíc přibývá skandálů kolem všech progresivistických hnutí. Klesá i podpora viceprezidentky Kamaly Harrisové, hlavní tváře progresivismu. V této rozbořené situaci lze budoucí priority USA jen těžko odhadnout.

Nikdo si dnes netroufá odhadovat, jaké bude směřování USA v dalších letech a co nastane po Bidenovi. Teoreticky se může vrátit doba trumpismu a vstřícná politika k Rusku, která by byla pro Evropu velmi nebezpečná. I kdyby ne, zůstanou v americké veřejnosti hluboké rány. Vyléčit něco takového bude trvat roky a nelze než doufat, že se to podaří. Přesto bude hlavně na Evropě, aby se o sebe starala více sama.

Jak moc se může Evropa spoléhat na vnitřně rozdělené USA?

Zdroj: CNN