Video: když ruská obsluha podcení situaci, může to sovětský systém Strela-10 nečekaně schytat kvůli dronu, proti němuž má bojovat

Protivzdušné systémy krátkého dosahu bývají často umístěny nedaleko bojových linií, kde je může paradoxně objevit i průzkumný letoun, proti němuž mají zasahovat.

Strela-10 v muzeu i Zdroj fotografie: Uživatel Mike1979 Russia / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Vojáci nad sebou potřebují mít během válečného stavu prostor zajištěný kvalitní protivzdušnou obranou, a to včetně toho nad bojovými liniemi. Často to plní systémy krátkého dosahu, které zvládají omezit možnost útoku ze vzduchu nebo vzdušného průzkumu ze strany nepřítele, ačkoliv stoprocentně tomu zabránit nikdy nelze. I takovéto systémy lze objevit ze vzduchu za pomoci dronů, které by jinak měly likvidovat, ale často se jim to nedaří.

Obsluha se ani nepokoušela o maskování

Zničení jednoho systému protivzdušné obrany krátkého dosahu je vidět na videu pod článkem a konkrétně jde o likvidaci ruského Strela-10. MilIn uvádí, že jeho obsluha pravděpodobně vůbec nějaký útok nečekala, protože se ho nijak nepokoušela maskovat. Vozidlo s raketami sice stálo v zalesněném terénu, ale z principu nad sebou potřebuje volný prostor, aby mohlo pracovat. Záběry navíc ukazují i jasné stopy na louce nebo poli před zalesněným pruhem, které prozrazují, že se tam pohybovala pásová technika.

Systém M142 HIMARS iZdroj fotografie: Uživatel 3dmardivcommstrat / Creative Commons / CC BY-SA
Raketomet M142 HIMARS

K vyřazení Strela-10 nakonec stačila jediná raketa ze systému M142 HIMARS nebo M270. Šlo jistě o střelu M30A1, k níž Wikipedia uvádí, že je v jejím nitru 182 000 wolframových kuliček. Její použití dokazuje spousta obláčků vystupujících z půdy těsně po explozi, což budou právě dopady kuliček. Protivzdušný systém při použití takovéto zbraně nejspíše neexploduje, ale fragmenty ho proděraví doslova jako veliká brokovnice, takže zůstane uvnitř úplně zničený.

Strela-10 je používána proti různým cílům

Strela-10 je systém vyvinutý v Sovětském svazu; do služby byl konkrétně nasazen v roce 1976, uvádí MilitaryToday, a dostal se do výzbroje mnoha zemí – v současnosti je sice považován za zastaralý, ale stále je používán. Jde o systém krátkého dosahu použitelný proti nízko letícím cílům, tedy letadlům, vrtulníkům, dronům a řízeným střelám. Ukazuje se ovšem, že ho může objevit i dron a doletět až nad něj, aniž by o něm obsluha věděla a sestřelila ho.

Česká republika dodala na Ukrajinu protiletadlové komplety Strela-10M. Systém před vyřazením prošel modernizací

Systém tvoří odpalovač 4 raket umístěný na podvozku pásového transportéru MT-LB a rakety s maximálním dosahem 5 km mají tepelné navádění. Na rozdíl od moderních střel je lze oklamat například vystřelovanými světlicemi. Pásový podvozek zase dodává Strela-10 vysokou mobilitu a může dokonce i plavat, zatímco je v něm osádka chráněna proti střelbě z ručních zbraní. Pancíř ale jistě není dostatečně silný, aby odolal wolframovým kuličkám.

Zničení ruského systému Strela-10

Je bezpečné ještě nasazovat systém jako Strela-10?

Diskuze Vstoupit do diskuze
59 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články