Nejlepší druhy řízených protitankových střel si umí poradit s pancířem všech existujících tanků, a to dokonce i tehdy, když mají dodatečné reaktivní pancéřování.
V minulosti byl na bojišti hlavní bitevní tank téměř králem a pěchota měla s jeho ničením veliký problém. Existovaly samozřejmě zbraně a metody, s nimiž to možné bylo, ale šance pěšáka bývaly většinou malé. To se ovšem změnilo v okamžiku, kdy se objevily přenosné protitankové zbraně s kumulativní hlavicí, neboť si dokáží poradit i se silným pancířem. Jejich účinnost přitom neustále stoupala, až se karta na bojišti téměř obrátila.
T-90 je vybaven mnoha ochrannými systémy
Nejsilnější protitankové zbraně si v současnosti poradí i s nejlépe pancéřovanými obrněnci. Příkladem může být video níže, na němž je vyobrazen T-90M, což je modernější tank ruské armády. Vybaven je kompozitním pancéřováním doplněným reaktivním pancéřováním Relikt, uvádí ArmyRecognition. Vedle toho navíc disponuje systémem aktivní ochrany, který údajně varuje posádku před zaměřením laserem naváděnými zbraněmi.
Záběry ale ukazují, že tanku žádné z těchto opatření nepomohlo, jelikož ho během popojíždění na bitevním poli ze strany zasáhla protitanková střela. Ta bez problémů pronikla i reaktivním pancéřováním, které by ho mělo chránit právě v těchto místech, a podle obrovského výbuchu zažehla uloženou munici. Jelikož střela neútočila seshora, nejednalo se o zbraň, jakou je FGM-148 Javelin nebo NLAW. Nejspíše šlo o systém Stugna-P, k němuž Wikipedie uvádí, že dokáže prorazit pancéřování o síle až 1 200 mm RHAe na vzdálenost až 5,5 km.
Tanku T-90M nepomohla ani Nakidka
Osádka se snažila tank všemožné chránit, přičemž se nespoléhala pouze na pancéřování. Z větší části byl zahalen zřejmě do ruské plachty Nakidka, k níž ArmoredWarfare uvádí, že je vyrobena z neznámého typu materiálů schopných tlumit infračervenou stopu a odrážet radarové paprsky. I tato plachta má ztížit zaměření systémy využívající tepelné nebo radarové navádění, ale v případě situace na videu ani v nejmenším nezafungovala.