Afrika ve spárech džihádistů: Islámský stát směřuje své zájmy do subsaharské Afriky. A Západ by měl učinit totéž

Islámský stát se přiživuje na útocích ozbrojených extremistických milic v subsaharské Africe. Stupňující se teror sužuje několik zemí jižního kontinentu, včetně Mosambiku.

i Zdroj forotgrafie: Jacob Cambell / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Subsaharská Afrika se stala v posledních letech novým globálním ohniskem džihádistických aktivit. Ozbrojené skupiny stále více rozvíjejí svou silnou salafistickou ideologii a upevňují své vazby s extremistickými islamistickými hnutími z Blízkého východu. Konkrétně například s Islámským státem, působícím v Iráku a Levantě (ISIL), známým také pod arabskou zkratkou Da’esh. Ze subsaharské Afriky se pomalu ale jistě stává oblast, v níž ISIS čím dál úspěšněji realizuje své záměry. 

Snaha o založení vlastního státu

Nárůst teroristických aktivit v oblasti Sahelu, Velkých jezer, Čadského jezera, Afrického rohu a v poslední době také v severním Mosambiku nelze přitom přičítat pouze vlivu rychle se šířící džihádistické ideologie. Ke zhoršení bezpečnosti v uvedených oblastech přispěla celá řada faktorů. Včetně chudoby, korupce, rostoucího násilí mezi pastevci a zemědělci domáhajícími se práv na půdu, takřka žádné přítomnosti státních složek i nedostatek perspektiv pro mladé lidi.  

Dne 16. června zveřejnil Islámský stát ve svém pravidelném týdenním vydání soukromého zpravodaje al-Naba článek s názvem „Afrika: země hidžry a džihádu“. Autor v článku bezostyšně vyzdvihoval a velebil působení subsaharských poboček džihádistické organizace. Veškeré dosavadní úspěchy Islámského státu byly přirozeně přičteny náboženskému odhodlání členů organizace a jejich neochvějné vytrvalosti v honbě za určenými cíli.

Islamic State group acquires support in Africa, Asia: Interpol read [email protected] http://goo.gl/4OqByf

Zveřejnil(a) CDENZ dne Sobota 30. května 2015

V závěru článku pak autor vyzval všechny muslimy, aby se za hidžrou vypravili právě do subsaharských oblastí. „Afrika je dnes tím, čím byl al-Šám včera,“ zdůraznil autor. Odkazoval přitom na provincii Bilad al-Šám, oblast jinak označovanou jako „islámská Sýrie“.

Z historie víme, že se jednalo se o provincii Rášidského chalífátu, Umajjovského chalífátu a Abbásovského chalífátu, která byla v letech 634-647 dobyta muslimy. Označení al-Šám nyní využívá celá řada aktivních sunnitských islamistických militantních skupin, včetně organizace Tahrír al-Šám, jež je úzce zapojena do syrské občanské války.  

ISIS posiluje své postavení v Africe  

Islámský stát má bohužel k oslavě svých úspěchů na jižním kontinentu velmi dobrý důvod. Zhruba od ledna roku 2020 extremistické hnutí stále častěji útočí na své soupeře, přičemž ve většině případů odchází z potyček vítězně. Tato skutečnost potvrzuje nejen rostoucí angažmá skupiny v subsaharské oblasti, nýbrž i rychle se šířící a nebezpečnou islamistickou ideologii, jež má ve zvyku překrucovat realitu k obrazu svému.

Jen od ledna do června 2020 se ISIS přihlásila k celkem 42 útokům měsíčně, přičemž od července do prosince 2020 se již číslo zvýšilo na 44. A od ledna do června 2022 se pak hnutí přihlásilo k až těžko uvěřitelným 80 útokům za měsíc.

S největší pravděpodobností lze navíc očekávat, že se tento trend v dohledné době nezmění. Útoky v oblasti se budou naopak ještě stupňovat. A to i z důvodu rostoucího vyčerpání sil zemí, které se v oblastech, kde ISIS působí, aktivně angažují. V únoru tohoto roku například Francie, spolu se svými partnery, oznámila stažení svých jednotek z Mali. Francouzští představitelé na osvětlenou uvedli, že „Nebyly naplněny politické, operační a právní podmínky pro efektivní pokračování mise.“

Zveřejnil(a) Mobolanle Fidelix dne Čtvrtek 19. srpna 2021

Toto rozhodnutí následovalo po stažení vojáků ze země v srpnu 2021. Je však třeba podotknout, že utlumení činnosti a stažení jednotek se týká pouze úkolového uskupení Takuba v rámci francouzské operace Barkhane. Výcvikové mise EUTM a MINUSMA, které jsou pod hlavičkou OSN, i nadále pokračují.

Úskalí územních samosprávných celků  

Nicméně také Etiopie byla v roce 2020, v důsledku narůstajících domácích občanských nepokojů, nucena stáhnout ze Somálska tisíce svých vojáků. Nehledě na to, že bývalý americký prezident, Donald Trump, rovněž nařídil stažení amerických vojáků z oblasti. Ačkoli nynější prezident Joe Biden nedávno oznámil svůj úmysl zvrátit uvedené rozhodnutí a opětovně rozmístit v Somálsku na 750 vojenských instruktorů. Ovšem kdy by k tomuto k tomuto kroku mělo dojít, není zatím jisté.

Prázdnotu, která vzniká stahováním zahraničních jednotek, pak často velmi rychle vyplní různé potencionálně problematické elementy. V posledních několika měsících se například objevily zprávy týkající se působení nechvalně proslulé ruské soukromé bezpečnostní agentury Wagner Group na území nejen Mali, ale i v dalších afrických zemích.

Bez přehánění lze tedy říci, že nepřítomnost zahraničních, především pak francouzských jednotek, ohrožuje nejen operační kapacity země v boji s džihádisty, ale také samotnou schopnost domácích bezpečnostních složek omezit provládní milice v porušování lidských práv. Wagnerovci jsou totiž naprosto zproštěni jakéhokoliv závazku chránit civilisty.

A vzhledem k tomu, že se místní vlády až příliš často uchylují k uplatňování agresivních protiteroristických postupů, civilní obyvatelstvo je často ze strachu o vlastní bezpečnost doslova nuceno k podpoře džihádistů.

Což samozřejmě nahrává Islámskému státu při posilování svých pozic a rozšiřování sfér vlivů v subsaharské Africe. Například v Nigérii se obyvatelé v důsledku přísných protiteroristických procesů, které se podepisovaly na civilistech, vládě naprosto odcizili a začali mohutně podporovat povstaleckou skupinu Boko Haram. Ta si klade za cíl vytvořit z Nigérie muslimský stát, postavený na velmi striktním výkladu práva šaría.  

Potlačení džihádistické hrozby  

Zjednodušeně řečeno, v důsledku vnitřních ekonomických a hospodářských problémů, ruku v ruce s přetrvávajícím etnickým napětím v mnohých afrických zemích, nejsou vlády (zejména v oblastech západní Afriky) schopny čelit hrozbám sunnitských džihádistických bojovníků. A naopak se stávají živnou půdou pro nábor nových džihádistů. 

Prudký nárůst míry násilí připisovaného džihádistickým skupinám, a jejich vazby na zahraniční hnutí, přiměly zainteresované mezinárodní subjekty, včetně Evropské unie, k zahájení protiteroristických operací, do nichž se zapojili i lokální aktéři. Evropský parlament tyto teroristické skupiny opakovaně odsoudil a vyjádřil podporu vojenským a civilním misím EU v regionu.

Zveřejnil(a) Amebo dne Sobota 15. května 2021

Nicméně vojenský přístup, který mezinárodní společenství dosud upřednostňovalo, nedokázal vyřešit hlubší křivdy komunity ani upevnit postavení státních orgánů. Zda by tedy mělo být stažení mezinárodních mírových vojsk z rizikových oblastí přehodnoceno, či zda je Bidenovo rozhodnutí o opětovném nasazení vojáků v Somálsku skutečně pozitivním krokem, není momentálně jisté.

Jedna věc však jistá je, naprostým opuštěním vlád, které se nepochybně nachází v nouzové situaci, problém jen tak nezmizí. Pokud nahlédneme na situaci z dlouhodobého hlediska, dá se předpokládat, že se Islámský stát po upevnění svých pozic v subsaharské Africe zaměří na další expanzi. Státní představitelé se tedy musí ujmout vůdčí role zodpovědně a v rámci vytrvalé kampaně poskytovat veřejnosti ucelené informace o skutečných důsledcích džihádistického rozmachu. 

Jak velké je riziko šíření islamismu ze subsaharské Afriky do Evropy?

Zdroj: TheDefensePost

Diskuze Vstoupit do diskuze
103 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Prodej uhlí hýbe světem
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Vše o Tollundském muži, 2 400 let starém bažinatém těle. Byl tak dokonale zachován, že byl považován za nedávnou oběť
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Přírodní prostředky, které odstraní hlen při infekci: Kurkuma, zázvor nebo také horká pára
adbz.cz
adbz.cz
Doba sušení prádla se zkrátí na polovinu: Do pračky stačí přidat ručník, funkční je také metoda „na burrito“