Americké systémy Patriot jsou zřejmě těmi nejschopnějšími na světě, poradit si umí i s balistickými raketami. V jejich velké síle se však rovněž skrývá hlavní slabina.
Jedním z nejschopnějších systémů ve službách NATO na obranu nebe je systém MIM-104 Patriot. Ten si získal svůj věhlas hlavně za první války v Perském zálivu, kdy zasahoval proti iráckým raketám Scud. Už tam podával skvělé výkony, jeho schopnosti se však od té doby v mnohém znatelně zlepšily. Systém si pořídila řada amerických spojenců a brzy se má objevit na Ukrajině, kam ho poslalo Nizozemsko. Zdaleka se ale nemusí jednat o takovou spásu, systém protivzdušné obrany Patriot má obrovskou nevýhodu v podobě drahého provozu.
Systém Patriot je mnohem dražší než SPYDER
Na jedinou baterii Patriotů musí armáda vydat ze svého rozpočtu minimálně 1,1 miliardy dolarů, tedy více než 24 miliard korun. Z toho na samotný systém připadá necelých 9 miliard, zatímco zbytek na střely a jejich minimální zásobu. Cena jednoho projektilu přitom vychází na cca 90 milionů korun. Pro srovnání, Česká republika nakoupila v v Izraeli 4 baterie protivzdušného systému SPYDER za 13,7 miliard korun, přičemž střela Python-5 v něm užívaná má vyjít na přibližně 11 milionů korun.
A ačkoliv je nová zbraň z Izraele bezesporu kvalitní a považovaná za jednu z nejlepších ve své třídě, americkému systému MIM-104 Patriot se nevyrovná. Neumí totiž zasahovat proti balistickým raketám, kdežto americký systém ano, a navíc umí sestřelovat i nadzvukové řízené střely, jakou je například ruská, původně sovětská Ch-22. Nejnovější střely do Patriotu totiž dosahují rychlosti až Mach 4,1 a balistické rakety zvládají v závislosti na modifikaci sestřelovat až do výšky 30 až 60 kilometrů, letadla pak téměř do vzdálenosti 200 kilometrů.
Na zmíněnou Ukrajinu zamíří jedna baterie Patriotů z USA, další pak slíbilo Nizozemí, a o dodávce uvažuje také Německo. Nutno upozornit, že ani tři baterie rozhodně nestačí k tomu, aby Ukrajinu ochránily, ale mohly by být nasazeny u těch největších aglomerací a Rusku tak útoky velice znesnadnit. Na druhou stranu se Ukrajina nemůže spoléhat jenom na ně. A to jak kvůli ceně, tak pro omezené množství střel. Na běžnější útoky řízenými střelami nebo drony by musela využívat jiné a levnější systémy, třeba NASAMS a zaslaný německý IRIS-T.
Z protiletadlového se stal Patriot protiraketovým
Systém Patriot začali ve Spojených státech vyvíjet již v 70. letech 20. století, a to nejdříve jako běžnou protiletadlovou zbraň středního dosahu se schopností sestřelovat i balistické rakety. Po zkušenostech s nasazením v Perském zálivu ho však začala armáda zaměřovat na protiraketovou obranu, ačkoli schopnost sestřelovat letouny mu zůstala. Svědčí o tom třeba incident ze září 2014, kdy izraelská baterie Patriotu sestřelila syrský letoun Suchoj Su-24 a v roce 2018 pak Suchoj Su-22.
V první válce v zálivu ještě systém nedokázal zachytit všechny střely odpálené Irákem, ale během druhé války v roce 2003 si modernizovaná verze vedla proti taktickým balistickým střelám mnohem lépe. Izrael kromě sestřelených syrských letadel hlásil i úspěšné zásahy dronů. Saudská Arábie měla zničit několik balistických střel vypálených na její území rebely v Jemenu, ale například nedokázala zabránit útoku dronů na svá ropná zařízení v roce 2019.