Během zběsilých závodů ve zbrojení vyvinuli v bývalém Sovětském svazu nejničivější zbraň na světě. Byla mnohem silnější, než všechny dosud známé alternativy.
Riziko jaderného armagedonu je podle Spojených států na nejvyšší úrovni za posledních šedesát let. V souvislosti s válkou na Ukrajině se totiž ruský prezident Vladimír Putin nechal slyšet, že Moskva k obraně svého území použije všechny prostředky, které má. A mezi nimi jsou i jaderné zbraně, které rád demonstroval už SSSR. Spojené státy podle něj vytvořily použitím těchto zbraní během druhé světové války precedent, na který reagoval nejničivější atomovkou v dějinách lidstva.
Sověti vyvinuli nejničivější pumu
Spíš tím Kreml chtěl západním zemím vzkázat, aby nepřeháněly svou angažovanost v ukrajinském konfliktu, než že by signalizoval, že atomový arzenál nasadí. Každopádně Rusko tyto zbraně má. Podle odhadů disponuje zhruba 4 500 funkčními jadernými hlavicemi. Většina je považována za strategické jaderné zbraně, tedy balistické střely nebo rakety, které lze zaměřovat na dlouhé vzdálenosti. Přesné informace sice nejsou známé, ale s vývojem jaderných zbraní má Rusko bohaté zkušenosti.
V padesátých letech Sovětský svaz v technologii navádění střel pokulhával. Během studené války, kdy se naplno rozjely závody ve zbrojení, se soustředil na vývoj největší a nejničivější jaderné bomby na světě. Nemusela trefit cíl, a přesto měla zničující následky. Třístupňovou termonukleární pumu vyvíjeli od roku 1954 v uzavřeném městě Arzamas. Původně pod krycím názvem Ivan, ale celosvětově i v samotném Sovětském svazu se nakonec vžilo pojmenování Car.
Rusové odtajnili záběry z výbuchu
Bomba měla úctyhodné parametry: vážila 27 tun, byla 8 metrů dlouhá a v průměru dosahovala dvou metrů. Šlo o nejsilnější zbraň hromadného ničení a poprvé byla naostro otestována před 61 lety v říjnu 1961. K odpálení došlo čtyři kilometry nad odlehlým souostrovím Nová země v Severním ledovém oceánu, kde byla sovětská jaderná střelnice. Oblast byla označována jako Objekt 700. Ruská státní jaderná agentura Rosatom před časem zveřejnila dosud přísně utajované záběry z největšího jaderného výbuchu, které lidstvo zažilo.
Na videu je vidět, jak 30. října 1961 speciálně upravený letoun Tupolev Tu-95V shazuje carskou bombu z výšky kolem 10,5 kilometru. Padákový systém prodlužuje dobu pádu, takže má posádka čas dostat se do bezpečné vzdálenosti. Bezprostředně po výbuchu se 4 kilometry nad povrchem země vytvořila ohnivá koule o průměru osmi kilometrů. Spodní část se nedotkla země a vrchní vystřelila do téměř 11 kilometrové výšky. Záře byla údajně vidět tisíce kilometrů daleko.
Typický hřib byl 64 kilometrů vysoký
Po chvíli se objevil typický hřibovitý mrak. V průměru měl 95 kilometrů a tyčil se do výšky 64 kilometrů. Výbuch carské třístupňové termonukleární pumy měl energii 50 milionů tun konvenčních výbušnin a údajně byl 3300krát ničivější než ty, které srovnaly se zemí japonská města Hirošima a Nagasaki během druhé světové války. Jeho síla předčila i největší výbuch 15 megatunové vodíkové bomby Castle Bravo, kterou Spojené státy odpálily na atolu Bikini v roce 1954.