Tajná tchajwanská střela HF-2E má být schopna udeřit i hluboko v čínském vnitrozemí, a radarům se ráda vyhýbá

NÁZOR: Tchaj-wan se snaží Čínu  odrazovat od myšlenek na násilné obsazení. Nechybí mu přitom ani řízené střely, které mohou způsobit škody hluboko v čínském vnitrozemí.

Tchajwanská protilodní střela HF-2 i Zdroj fotografie: Gen Fumio / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Pokud se Čína rozhodne pro ozbrojenou anexi Tchaj-wanu, který dlouhodobě považuje za své území, nemůže čekat, že bude její pobřeží, ba ani vnitrozemí, v bezpečí. Tchajwanská armáda totiž disponuje zbraněmi dlouhého dosahu schopnými přesně udeřit na velkou část významných oblastí země draka. Jednou z nich je řízená střela s plochou dráhou letu Hsiung Feng IIE označovaná také zkratkou HF-2E. Podle všeho se v mnoha ohledech podobá americkým střelám BGM-109 Tomahawk, ale jde čistě o domácí produkci.

Střela HF-2E startuje ze země

Informace o tchajwanské střele HF-2E jsou velmi kusé. Její vývoj probíhá v pochopitelném utajení, a specifikace jsou většinou odhady expertů. Přesto se ji nejspíše podařilo vyfotografovat při jednom z testů. Na rozdíl od amerických Tomahawků není odpalována z lodí či ponorek, i když ani to není vyloučené, ale z mobilního pozemního stanoviště. Vynese ji přitom pomocná raketa, a po jejím vyhoření odpadne a zapne se vlastní motor střely. Ačkoli je název Hsiung Feng IIE téměř totožný s protilodní střelou Hsiung Feng II, údajně se jedná o odlišný design.

Tchaj-wan začal s vývojem před více než 20 lety a ve výzbroji ji má od roku 2011. Je zhruba 1 600 kilogramů těžká a má hlavici o hmotnosti 220 kilogramů. Kromě vysoce explozivní má i hlavice proti zodolněným cílům (třeba proti bunkrům), a nejspíše i hlavice se submunicí (tedy kazetové). Údajně pak existují dvě verze střely: jedna má dosah kolem 600 kilometrů, a druhá nejspíše 1 000 až 1 500 kilometrů, takže je v jejím dosahu celá jihovýchodní Čína. Aby ji bylo obtížné zaměřit a sestřelit, pohybuje se vysokou podzvukovou rychlostí v nízké výšce.

Přesnost střely je prý 10 metrů

O navádění HF-2E se má pak starat několik systémů včetně inerciálního a satelitního přes GPS. Dále disponuje systémem TERCOM mapujícím terén, což zvyšuje přesnost střel v rušeném prostředí, a pravděpodobné je i infračervené mapování terénu známé například ze střel Storm Shadow. I to zvyšuje přesnost, což je důležité, neboť mohou být čínské cíle chráněné různými rušičkami. Udávaná přesnost střely je 10 metrů, ale může být daleko lepší.

Torpédoborec USS Milius

Provokace pěkně zblízka: americká námořní loď u Tchaj-wanu by mohla být vzkazem „výbojné“ Číně, nikoliv však bez rizika

Kolik přesně má Tchaj-wan střel, nikdo neví, dle odhadů jsou jich ale řádově stovky. To sice zdaleka nedosahuje počtu čínských zbraní schopných na ostrovní zemi zaútočit, ale jsou faktorem, s nímž musí Čína počítat. Lze předpokládat, že by se tchajwanská armáda v případě čínského útoku pokusila střelami zasáhnout důležitou infrastrukturu jako jsou letiště, přístavní zařízení, základny, sklady paliva a zbraní, ale i politická centra. Čínskou invazi by však mohla HF-2E nanejvýš znepříjemnit, nikoliv ji ale drtivě zastavit.

Jak moc by se měla Čína obávat tchajwanských střel?

Zdroj: TheDrive
Diskuze Vstoupit do diskuze
140 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články