Rusové v Mali zdrhají, jak mohou. Džihádisté jim rvou z rukou město za městem, nenechávají jim vůbec nic

Africký sbor 27. dubna poprvé veřejně přiznal stažení z Kidalu. Severní Mali se drolí rychleji, než kdokoli čekal.

Ruský Africký sbor i Zdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)
                   

Dne 25. dubna 2026 zasáhla koordinovaná vlna útoků současně tři regionální metropole na severu, okresní centra v centrálním Mali a vojenskou základnu Kati u samotného Bamaka. Během 48 hodin oznámil oficiální telegramový kanál Africa Corps evakuaci raněných a těžké techniky z Kidalu, města, které ruské jednotky po boku malijské armády FAMa držely jako klíčový severní opěrný bod. Poprvé od příchodu ruských sil do Mali přiznaly ústup vlastními slovy. A nebyl to jen jeden špatný den. Byl to začátek řetězce odsunů, který překresluje mapu celého státu.

Kdo útočí a odkud se vzala taková síla

Za ofenzivou stojí koalice JNIM, zastřešující organizace napojená na Al-Káidu, vzniklá v roce 2017 sloučením čtyř sahelských skupin, a tuarežská Fronta pro osvobození Azawadu (FLA). Jejich spolupráce není nová, ale koordinace z konce dubna nemá v malijském konfliktu precedent. Současný úder na Kidal, Bourem, Gao a zároveň na okolí hlavního města vyžaduje logistiku, zpravodajství a velení na úrovni, kterou JNIM v létě 2022, kdy z Mali odcházela francouzská operace Barkhane, prokazatelně neměl.

Kvalitativní skok je zřejmý: nejde už o přepady konvojů a noční nájezdy na odlehlé posádky. JNIM dnes dokáže vést poziční boj o regionální centra a paralelně škrtit zásobovací tepny stovky kilometrů jižněji.

Co přesně Rusové ztratili, a co zatím drží

Potvrzený je odchod z Kidalu, kde Africký sbor sám zdůraznil vyjednání bezpečného koridoru pro ústup. Analytické zdroje z Critical Threats uvádějí vyjednané stažení či vyklízení dalších severních bodů, Ber, Intahaka, Tessit. U Gaa a Tessalitu se koncem dubna mluvilo o probíhajících jednáních, ne o definitivně potvrzeném pádu.

Důležité je, co z toho plyne:

  • Severní linie se nedrolí chaotickým útěkem, ale řadou vyjednaných odsunů, což samo o sobě znamená ztrátu iniciativy.
  • Africký sbor deklaruje pokračování mise, ale fakticky se stahuje blíž k Bamaku a klíčovým základnám.
  • Francouzský model Barkhane byl ofenzivnější a mobilnější; ruský model je svázán s obranou režimu, a právě tam teď ztrácí tempo.

Nejde tedy o jeden izolovaný incident, ale o řetězec ústupů ze severních opěrných bodů. Zároveň ale nejde o úplný konec ruské přítomnosti v Mali.

Blokáda, která bolí víc než frontová linie

Skutečný průlom JNIM neleží v dobývání měst. Leží na silnicích. Do 1. května hlásily zdroje checkpointy povstalců na národních silnicích RN24, RN7, RN6 a patrně i RN5, tedy na hlavních tepnách, jimiž do Bamaka proudí palivo, potraviny a veškeré zboží.

Předchozí fáze blokády od září 2025 do začátku roku 2026 podle analýzy Bellingcatu zničila přes 300 palivových tankerů, ceny pohonných hmot se více než zdvojnásobily, Bamako zažilo výpadky proudu a zavírání podniků. Junta nakonec uvolnila zhruba 200 vězňů výměnou za polevení tlaku. Teď přichází druhé kolo, po mnohem těžším vojenském otřesu.

JNIM přitom veřejně nabídl Rusům bezpečný odchod a „budoucí dobré vztahy“, pokud přestanou podporovat režim. Podle experta International Crisis Group Jeana-Hervé Jézéquela, citovaného deníkem Le Monde, není cílem džihádistů nutně dobýt čtyřmilionovou metropoli dům od domu. Cílem je změnit, kdo v Mali drží moc.

Junta pod tlakem zevnitř i zvenčí

4. května převzal šéf junty Assimi Goïta osobně rezort obrany, poté co při dubnové ofenzivě zahynul ministr obrany Sadio Camara. Smrt jednoho z nejviditelnějších architektů spolupráce s Ruskem ukazuje, jak hluboko úder zasáhl samotné mocenské centrum.

Mali dnes čelí kombinaci, kterou žádná předchozí krize nepřinesla najednou:

  • Vojenská ztráta severu.
  • Logistické škrcení hlavního města.
  • Politická destabilizace nejvyšších pater režimu.

Reuters mluví o riziku štěpení státu na mozaiku ozbrojených správ a vyjednaných zón. UNICEF ke konci roku 2025 evidoval 415 tisíc vnitřně vysídlených osob. Dubnová eskalace tato čísla nevyhnutelně zvedne.

Co to znamená pro Sahel a Evropu

Bezpečnostní vakuum v severním Mali otevírá prostor nejen JNIM, ale potenciálně i Islámskému státu v Sahelu a novému kolu bojů mezi džihádistickými frakcemi. Přeshraniční riziko pro celý region roste.

Pro Evropu, a tedy i Česko, je dopad spíš nepřímý a zpožděný. Data Eurostatu za rok 2025 ukazují meziroční pokles prvních žádostí o azyl v EU o 27 %. Přímá migrační vlna z Mali do střední Evropy není na obzoru. Dlouhodobý tlak přes sahelský koridor se ale s každým měsícem blokády a vysídlování zvyšuje.

V Bamaku teď rozhoduje jediná věc: zda po silnicích dorazí palivo dřív, než dojde trpělivost obyvatelům čtyřmilionového města, které se pomalu mění v ostrov uprostřed území, jež jeho vláda už nekontroluje.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lubomír Vávra

Zobrazit další články