Pákistán předbíhá Západ, který je neschopný vyprodukovat potřebné množství munice. Na oplátku dostane ukrajinské motory

Od začátku konfliktu (nebo války, chcete-li) na Ukrajině je jasné, že rozhodující zbraní na bojišti je dělostřelectvo, případně raketomety. To ostatně podtrhuje, že právě tyto zbraňové systémy mají na svědomí největší procento padlých a zraněných. Ale nejenom Ukrajina, také Rusko má průběžně s municí pro dělostřelectvo problémy, protože skladové zásoby obou zemí jsou omezené, ačkoliv federace je měla na začátku vskutku obří. Nyní se spoléhá hlavně na domácí výrobu, kdežto Ukrajina na dodávky od spojenců i zbytku světa.

Velké dodávky munice za pomoci letadel

Jak klíčová pro ni munice do dělostřeleckých systémů je dokládá i veliká dodávka 159 kontejnerů až z Pákistánu. Asijská země měla údajně poskytnout nejen projektily, ale také letiště pro zejména britské dopravní letouny. Ty následně přepravily munici do Evropy, pravděpodobně tedy do Polska nebo Rumunska, odkud pak pozemní cestou putovala na Ukrajinu. Letecké spojení s Ukrajinou je totiž od začátku války prakticky nemožné.

V kontejnerech z Pákistánu má být munice pro houfnice ráže 155 milimetrů, což odpovídá často užívané západní ráži, přičemž děla ze zemí NATO používají tzv. dělenou dělostřeleckou munici. Proto lze v kontejnerech najít jak samotné granáty, tak třeba zapalovače nebo hnací náplně. Volba Pákistánu není náhodná, kvůli neustálému napětí mezi ním a Indií má relativně mocný zbrojní průmysl. Munici zde vyrábí především Pakistan Ordnance Factories spadající pod ministerstvo obrany. V sortimentu má nejen munici ráže 155 milimetrů ale i 122 milimetrů.

Pákistán vyrábí munici i pro sovětská děla

Zprávy o tom, že Ukrajinci využívají dělostřeleckou munici menší ráže vyrobenou v Pákistánu, se v médiích objevily již na podzimu roku 2022. Potřebovala ji tehdy pro tažené houfnice D-30 nebo samohybné 2S1 Gvozdika, a vzhledem k tomu, že jde o sovětský typ munice, na západě jí mnoho nebylo a stále není. Proto Ukrajina dostává západní typy dělostřelectva ráže 155 milimetrů, ale západní průmysl vyrábí munici po desetiletích míru jen velmi pomalu a navýšení kapacit si žádá čas. Ukrajina nicméně spotřebuje tisíce kusů každý den.

Spolupráce Ukrajiny a Pákistánu není ničím výjimečným, země spolu mají dlouhodobé vztahy. Pákistán v minulosti na Ukrajině pořídil 320 tanků T-80UD jako protiváhu do Indie dodaných ruských tanků T-90, a samozřejmě potřeboval i jejich údržbu, což mu opět zajistila spolupráce s ukrajinskými partnery. Za dodávky dělostřelecké munice má údajně na oplátku slíbenou pomoc se svými více než 40 vrtulníky Mil Mi-171, do nichž by měl dostat ukrajinské motory. Naproti tomu Rusko je zjevně schopno „utáhnout“ spotřebu některé munice samo.