V posledních měsících se pokoušelo hned několik zemí vyvolat rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou o ukončení již téměř rok a půl trvajícího konfliktu, který započal ruskou agresí. Zatím se ale zdá, že jsou stanoviska obou stran tak diametrálně rozdílná, že nemá cenu k jednacímu stolu zasedat. Například hlavní politický poradce ukrajinského prezidenta, Igor Žovkva, jednoznačně tvrdí, že mír nemůže zprostředkovat žádná jiná země, a může ho být dosaženo jedině za podmínek stanovených prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Okupanti musí zmizet z celé Ukrajiny

Největším problémem je, že ani jedna strana jakoby necítí potřebu začít jednat, protože se domnívá, že neprohrává. Podle Žovkvy by Ukrajina samozřejmě mír chtěla, ale hlavní podmínka stanovená ukrajinským prezidentem je, že se ruská vojska stáhnou ze všech okupovaných oblastí jejich země. To je pochopitelné, jenomže Ukrajinci za ně nepovažují jenom území zabraná po 24. únoru 2022, ale i Donbas a před lety anektovaný Krym.

Peaceful solving of the crisis: green no insigna soldiers in Crimea deployed by Russia in 2014. pic.twitter.com/mzONbn44AH

— K. Rozwadowski (@krozwad) February 27, 2023

Žovkva upozorňuje, že nemůže existovat mír brazilský, čínský nebo jihoafrický, čímž naráží na různé iniciativy, které se v posledních měsících objevily. Podobné snahy většinou předpokládají, že by na sebe obě strany přestaly střílet – to je ale pro Ukrajinu veliký problém, protože by to znamenalo, že by Rusko zůstalo asi na 1/5 jejího území – vedení země je přitom přesvědčené, že diplomatické úsilí by Rusy nepřimělo ho vrátit. V podstatě by to znamenalo, že by se museli s krádeží území smířit, a ještě s rizikem, že agresor zesílí a v budoucnu opět zaútočí.

Rusko diktuje Ukrajině zákazy

Představy o míru však předložil i ruský prezident Vladimir Putin, a ačkoliv již nemluví o údajné denacifikaci, jsou jeho podmínky pro Ukrajince jednoznačně nepřijatelné. Požaduje například to, aby se Ukrajina stala neutrální zemí a zavázala se nevstupovat nejen do NATO, ale ani do Evropské unie. Rusko také opakovaně deklarovalo požadavky na snížení síly ukrajinských zbrojených sil, což by ale znamenalo jejich oslabení v budoucnu.

Co reálně mohou Ukrajinci zapojit do velké ofenzivy proti Rusku: vyčerpaní vojáci jsou stále odhodlaní, techniky mají (ne)dostatek

Mnozí analytici se domnívají, že čas k jednání nastane v okamžiku, až jedna strana začne v konfliktu významně prohrávat, což se zatím neděje. Situaci může změnit začínající ukrajinská ofenziva, otázkou ale je, jak bude úspěšná. Je asi hodně optimistické se domnívat, že by dokázala vyhnat okupanta ze všech napadených území. Největším bodem sváru se ale v budoucnosti může ukázat Krym, který Rusové považují za jednoznačně ruský. Je to ale možná nějaký kompromis, s nímž by nakonec mohla Ukrajina souhlasit.