Ukrajinci mají takové prostředky, že decimují Rusy na stovky kilometrů. Řádění v Černém moři nabírá na otáčkách

Nejde o neurčité „prostředky“ ani o improvizované čluny. Klíčovou platformou je Sea Baby, námořní dron vyvíjený ukrajinskou bezpečnostní službou SBU, jehož novější verze podle jejího mluvčího unese téměř tunu výbušnin na vzdálenost přes tisíc kilometrů. SBU ho popisuje jako zbraň schopnou zasáhnout prakticky celé Černé moře. A právě to se teď začíná potvrzovat, ne na ruských válečných lodích u Krymu, ale na obchodních tankerech stovky kilometrů od ukrajinského pobřeží, v zóně, kterou Ankara považuje za svou.

Pět dnů, tři tankery, nová pravidla

Série začala 28. listopadu 2025. Zdroj z SBU potvrdil agentuře AP, že ukrajinské drony Sea Baby zasáhly tankery Kairos a Virat, plavidla, která bezpečnostní služba označila za součást takzvané stínové flotily, tedy sítě tankerů pomáhajících Rusku obcházet západní ropné sankce a udržovat příjmy z exportu. Oba zásahy Kyjev fakticky přiznal a rámoval je jako úder na finanční infrastrukturu ruské války.

O čtyři dny později, 2. prosince, přišel třetí incident. Tanker Midvolga-2 plující z Ruska do Gruzie se slunečnicovým olejem hlásil útok asi 150 km (80 námořních mil) od tureckého pobřeží. Ruská strana mluvila o vzdušném dronu. Ukrajina tentokrát odpovědnost odmítla, mluvčí ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj prohlásil, že Kyjev s útokem „nemá nic společného“ a že popsaná trasa lodi nedává smysl. Typ použitého prostředku u tohoto incidentu zůstává nepotvrzený.

Tři zásahy v krátkém sledu, z toho dva přiznané. Cílem nebyly válečné lodě ani přístavní infrastruktura, ale obchodní plavidla na otevřeném moři.

Od Kerčského mostu k ropné logistice

Ukrajinská válka na moři běží nejméně od podzimu 2022, kdy SBU poprvé zasáhla ruské lodě v Sevastopolu. V roce 2023 Sea Baby udeřil na Kerčský most. Britské obranné zpravodajství pak zaznamenalo, že Rusko kvůli soustavným útokům přesunulo velkou část Černomořské flotily ze Sevastopolu do Novorossijsku, dál od dosahu, ale ne mimo něj.

Konec listopadu 2025 ale znamená kvalitativní posun. Terčem už nejsou primárně vojenské objekty, nýbrž ropná logistika, přes kterou Moskva financuje válku. Jde podle nás o nejdůležitější změnu pravidel hry v černomořském prostoru od začátku konfliktu. Ukrajina tím de facto říká: budeme zvyšovat náklady a riziko každému plavidlu, které pomáhá ruským ropným příjmům, i kdyby plulo stovky kilometrů od našeho pobřeží.

Technicky to dává smysl. Obchodní lodě povinně vysílají data AIS, tedy automaticky sdílejí polohu, identitu, kurz a rychlost. V kombinaci s doletem Sea Baby přes tisíc kilometrů lze trasu tankeru předem modelovat a útok dovést závěrečným navedením. Přesný ukrajinský postup zveřejněn není, ale princip je čitelný.

Turecko to bere osobně

Ankara zareagovala rychle a tvrdě. Mluvčí tureckého ministerstva zahraničí Öncü Keçeli už 29. listopadu odsoudil útoky na Kairos a Virat s tím, že vytvořily vážné riziko pro navigaci, životy, majetek a životní prostředí v turecké výlučné ekonomické zóně. Prezident Erdoğan po zasedání kabinetu označil situaci za „alarmující eskalaci“.

Turecko nepřešlo jen k rétorice:

• 4. prosince Ankara předvolala ukrajinského i ruského diplomata kvůli útokům na lodě v Černém moři.
• Ministr zahraničí Hakan Fidan varoval, že pokračující útoky mohou proměnit Černé moře v prostor uzavřený pro obchod a lidskou dopravu.
• Turecko celou věc rámuje jako otázku vlastní bezpečnosti plavby a ekonomických zájmů, ne jen jako epizodu rusko-ukrajinské války.

Pro Kyjev je to dilema. Útoky na stínovou flotilu mají jasnou logiku, oslabují ruské příjmy a doplňují evropské sankce, jejichž 17. balík z května 2025 přímo cílí na síť tankerů obcházejících cenový strop. Jenže pokud tyto operace zároveň znervózní Turecko natolik, že začne tlačit na omezení ukrajinských aktivit v regionu, strategický kalkul se komplikuje.

Co to znamená pro Česko

Bezprostřední dopad na české pumpy je podle dostupných dat omezený. V roce 2025 šlo 92,3 % dovozu ropy do ČR přes ropovod IKL/TAL a pouze 7,7 % přes Družbu. Přes 42 % ropy přišlo z Ázerbájdžánu, ruský podíl klesl pod 8 %. Česko navíc v březnu 2025 posílilo diverzifikaci nahrazením ruské ropy REB ázerbájdžánskou AZERI Light.

Citlivost by se ale projevila nepřímo, přes světovou cenu ropy, pojistné sazby a přepravní náklady. Pokud by se útoky rozšířily a dál zhoršily podmínky pro plavbu v Černém moři, dopadlo by to na firmy využívající turecké, rumunské, bulharské či gruzínské černomořské koridory. Plošný okamžitý zásah do české ekonomiky to není. Postupné zdražování námořní přepravy v regionu ale nastat může.

Stínová flotila pod dvojím tlakem

Pojem „stínová flotila“ označuje v evropské sankční terminologii síť tankerů a operátorů, přes které Moskva udržuje ropné příjmy mimo standardní sankční a cenové restrikce. EU proti ní systematicky postupuje, Ukrajina k tomu teď přidala kinetický rozměr. Tři útoky samy o sobě ruský export nezastaví. Mohou ale zvedat pojistné, nutit lodě k delším trasám a zvyšovat tření v systému, který je už tak pod tlakem.

Rusko se umí adaptovat, přesunulo flotilu, upravilo trasy. Ale eliminovat hrozbu ze strany platformy s tisícikilometrovým dosahem, která dokáže zasáhnout pohybující se cíl na otevřeném moři, je něco zásadně jiného než bránit přístav. Černé moře přestalo být pro ruskou ropnou logistiku tichým zázemím. A Ankara právě zjistila, že ani pro ni to už není jen cizí válka.