Ukrajinci se do pěších bojů nehrnou; ani nemusí, drtí orky chytře, ne kvantitou. Na pomoc ale stále častěji spěchají ženy

Válka na Ukrajině trvá už déle než čtyři roky a frontová linie v Donbasu se měří na stovky kilometrů. Přesto se ukrajinská armáda systematicky vyhýbá tomu, co ruská strana praktikuje den co den, tedy hromadným pěším útokům do připravených pozic. Není to zbabělost, je to kalkul. Kyjev nemá dost lidí na to, aby je posílal do masových zteční, a ví to. Proto bojuje jinak: senzory, drony, elektronickým bojem a přesnou palbou na logistiku protivníka. A zatímco muži na frontě ubývají, řady armády tiše posilují ženy, dobrovolně, nikoli z donucení.

Proč Ukrajina nebojuje masou

Personální krize ukrajinské armády není tajemství. Agentura Reuters letos na jaře popsala chronický nedostatek lidí, klesající motivaci ke službě i kritiku kvality výcviku a postupu odvodních orgánů. Sám prezident Zelenskyj v červnu 2026 oznámil zvýšení platů vojáků, silnější kontrakty pro pěchotu a rozšíření možností pro zahraniční dobrovolníky, což je nepřímé přiznání, že dosavadní systém nestačí. Ministerstvo obrany Ukrajiny současně spustilo první fázi transformace ozbrojených sil, která míří přímo na posílení frontových jednotek, útočných oddílů a celého mobilizačního systému.

Ruská strana naproti tomu tlačí kvantitou. V pokrovském směru, kam spadá i klíčové město Dobropillja, ukrajinský prapor bezpilotních systémů začátkem září hlásil téměř dvojnásobek ruské pěchoty oproti předchozím týdnům. Podle ISW stál Rusko v červenci 2026 každý dobytý čtvereční kilometr zhruba 1 298 vlastních ztrát, a celková míra ztrát už převýšila tempo náboru nových vojáků. Ukrajina si takový způsob boje jednoduše nemůže dovolit.

Chytrá válka: drony, rušení, údery na týl

Výraz „orkové“, hanlivé označení ruských vojáků inspirované Tolkienovými orky, které se v ukrajinském válečném slangu rozšířilo jako obraz bezduché hordy agresora, se v kontextu tohoto konfliktu používá běžně. Analytici z britského think-tanku RUSI popsali, jak výraz funguje v ukrajinském taktickém narativu. A právě proti této „hordě“ Ukrajina staví něco jiného než vlastní hordu.

Jádrem je projekt Drone Line, systém nasazení bezpilotních prostředků podél celé frontové linie. Podle ukrajinského ministerstva obrany zasahuje zhruba každý čtvrtý cíl na frontě. Nejde přitom jen o malé FPV drony, které loví pěchotu v zákopech. Ukrajina ve velkém nasazuje také pozemní robotické systémy (UGV), elektronické rušičky a takzvané mid-strike drony s dosahem 30 až 200 kilometrů. Ty míří na cíle, které pěšák v zákopu nikdy nedosáhne:

• Protivzdušná obrana a radary – jen za první polovinu března 2026 ukrajinské síly zasáhly přes 20 objektů podporujících ruskou PVO.
• Sklady munice a pohonných hmot – bez nich se ruská ofenzíva dusí.
• Štáby a centra řízení dronů – oslabení velení přímo na operační úrovni.
• Logistické uzly – přerušení zásobovacích tras, které živí frontové jednotky.

Pro srovnání: zatímco ruská armáda používá drony převážně jako průzkumné a korekční prostředky pro dělostřelectvo a teprve postupně zavádí vlastní FPV programy, Ukrajina vybudovala celý průmyslový ekosystém. Přes 181 tisíc kusů dronů, UGV, rušiček a další techniky dodaných na frontu jen za období leden až duben 2026 není improvizace, je to doktrína.

Praktický efekt? Tlak na ruský týl roste, aniž by Ukrajina musela „kupovat“ každý úsek fronty životy pěšáků. Ruské jednotky ztrácejí zásobování, velení i schopnost koordinovat vlastní drony, zatímco jejich pěchota postupuje do prostoru, kde ji čeká přesná palba a elektronické oslepení.

Dobropillja: logistický klíč, ne symbolický cíl

Jedním z míst, kde se oba přístupy střetávají nejostřeji, je Dobropillja v Doněcké oblasti. Město samo o sobě není „hlavní cíl“ typu Pokrovsku, ale jeho strategický význam je jiný, logistický a obchvatový. Přes Dobropillju a kolem ní vede osa k silnici na Kramatorsk a její případný pád by otevřel flank vůči slavjansko-kramatorské aglomeraci. Ukrajinský voják v reportáži Reuters to řekl přímo: po ztrátě Dobropillji by Rusové mohli přistoupit ke Kramatorsku a Slovjansku z boku.

Ke dni 8. září 2026 ISW uvádí, že ruské síly v dobropillské taktické oblasti pokračovaly v útocích, ale další postup se nepotvrdil. Tlak je vysoký, město ale nestojí před bezprostředním pádem, alespoň ne podle ověřitelných zdrojů.

Stojí za zmínku, že ruský válečný korespondent Dmitrij Stěšin v Komsomolské pravdě tvrdil, že z Kramatorsku už začala evakuace ukrajinské administrativy. Toto tvrzení se v žádném západním ani ukrajinském zdroji nepotvrdilo. Jde o typický příklad prokremelského narativu, který má vyvolat dojem blízkého kolapsu; realita na frontě je ale podstatně složitější.

Ženy v armádě: dobrovolnost, ne nouzová mobilizace

Zmínka o ženách „spěchajících na pomoc“ má reálný základ, ale vyžaduje přesný kontext. V ukrajinských ozbrojených silách nyní slouží přes 75 tisíc žen, z toho více než 55 tisíc přímo jako vojákyně. Vrchní velitel Oleksandr Syrskyj při příležitosti Mezinárodního dne žen v březnu 2026 uvedl, že jejich počet roste každý rok. Zastávají role od velitelek a průzkumnic po medičky, spojařky a operátorky dronů.

Stát jejich přítomnost nebere jako formalitu. V červenci 2026 ministerstvo obrany oznámilo zavedení prvních neprůstřelných vest navržených přímo pro ženské tělo, detail, který prozrazuje systémový přístup, ne improvizaci. Cílený nábor žen směřuje i do technologických a dronových rolí, kde fyzická konstituce nehraje roli a kde je naopak klíčová přesnost a technická zdatnost.

Zásadní je ale právní stav: povinná mobilizace žen se na Ukrajině neprovádí, nepřipravuje ani neprojednává. Obranný výbor Nejvyšší rady Ukrajiny to v srpnu 2026 výslovně potvrdil. Povinná vojenská evidence se týká hlavně zdravotnic a farmaceutek, ale ani u nich není podle citovaných poslanců stanovena povinná mobilizace. Panika kolem „ženského odvodu“, která se občas objeví na sociálních sítích, nemá oporu v legislativě.

Český rozměr: munice, výcvik a debata, která jde jinudy

Pro Českou republiku má ukrajinský personální problém praktický dopad, zvyšuje důležitost toho, co Praha poskytuje. Česká muniční iniciativa pokračuje, byť podmíněná financováním od dalších států. Výcvik ukrajinských vojáků běží dál, unijní mise EUMAM byla prodloužena do listopadu 2026. Pro armádu, která šetří každého pěšáka, je právě munice, specializace a výcvik zásadním násobičem síly.

Česká veřejná debata kolem Ukrajiny se přitom točí hlavně kolem mužů v branném věku a režimu dočasné ochrany. Téma žen bojujících na Ukrajině, ať už ukrajinských, nebo případných českých dobrovolnic, v tuzemské politické diskusi prakticky nefiguruje.

Ukrajinská „chytrost“ není luxus ani marketingový slogan. Je to vynucená adaptace armády, která čelí početnějšímu protivníkovi a nemůže si dovolit jeho způsob boje. Každý dron, každá rušička, každá žena, která dobrovolně vstoupí do služby, je odpovědí na tutéž otázku: jak vydržet déle než nepřítel, aniž byste obětovali víc, než unesete.