Vnitřek tanku T-90S nevypadá jako nějaký sofistikovaný stroj. Jde o verzi, jakou Rusko exportovalo, i když nyní ji využívá také.
Jediným v Rusku nově vyráběným tankem je v posledních desetiletích T-90 v různých variantách. Nevyužívá ho ovšem jenom domácí armáda, stejně tak je ceněným exportním artiklem pod označením T-90S. Ale z důvodu nedostatku obrněné techniky nakonec Rusko využilo některé tanky samo. Redakce Armádního Zpravodaje nalezla záznam (níže), na němž je vidět prohlídka ukrajinským vojákem od ruské armády ukořistěného T-90S.
Moderní je jenom jediná obrazovka
Na záběrech pořízených ukrajinským vojákem je vidět vnitřní prostor tanku T-90S. První pohled může napovědět, že rozhodně nejde o nějaký super sofistikovaný stroj, protože obsahuje celou řadu prvků, ovladačů a budíků, které působí dojmem analogové doby ze 70. až 80. let 20. století. Jediným viditelně moderním zařízením je v T-90S obrazovka vnějšího kamerového systému, pravděpodobně vybaveného i termovizí.
Tanky T-90S vznikly na přelomu 20. a 21. století, když se Rusko dohodlo s Indií o jejich dodávce. Army-Technology uvádí, že první dorazily v roce 2001, ovšem v současné době existuje i modernizovaná verze. Má přitom shodnou výzbroj jako původní T-90, tedy kanon ráže 125 milimetrů s hladkou hlavní a schopností odpalovat řízené protitankové střely 9K119 Refleks, a disponuje i automatickým nabíjením, takže má tříčlennou osádku.
O ochranu tanku se stará kompozitní pancéřování doplněné reaktivním Kontakt-5, uvádí ArmyRecognition, a vybavený je i rušicím zařízením Štora-1, které by mělo být schopné narušovat zaměření zbraní naváděných po laserovém paprsku, a také dokáže osádku před takovým zaměřením varovat, případně dát upozornění na použití laserového dálkoměru nepřítelem. Armádní Zpravodaj soudí, že funkce tohoto systému ale není stoprocentní.
Hmotnost tanku T-90S dosahuje 46,5 tun a je schopen vyvinout maximální rychlost 60 km/h. Vybaven má být i relativně moderní termovizí od francouzské společnosti Thales, ovšem ani přesto nejspíše nedosahuje kvalit nejnovějších západních tanků, a navíc trpí slabinou se snáze explodující municí po zásahu. V zemích, kam ho Rusko exportovalo, tedy hlavně do Asie nebo Afriky, ho lze ale stále považovat za dostatečně schopný.

