Odstřelovač trefil ukrajinského vojáka přímo do hlavy, ale projektil mu téměř neublížil. Může mluvit o obrovském štěstí, kdy se podruhé narodil.
Vystrčit hlavu v bojové oblasti, aby voják viděl na nepřítele a mohl se zorientovat, je velice nebezpečné. Pokud protivník nasadí odstřelovače, může se stát i malý kousek odhaleného vojáka terčem. Ale přestože ho zasáhne, nemusí to vždy znamenat, že ho „dostane“, protože ho střelce zmást výstroj nebo zkrátka netrefí přesně. Redakce Armádního Zpravodaje se o tom přesvědčila na záběrech (níže), kde ukrajinský voják přežil střelu do helmy.
Ukrajinský voják vystrčil hlavu
Na videu je vidět skupina ukrajinských vojáků v boji v nějaké zastavěné oblasti; nebo spíše v ruinách, které zbyly. Kryjí se za zdí, ale jeden z nich si stoupne tak, že se mu hlava dostane do nekrytého prostoru v díře ve zdi. Krátce poté mu „ucukla“, a po chvíli vojáci na záběrech detailně ukazují, že má helma zepředu i zezadu průstřel projektilem. Voják ale přežil, hlavu mu pouze „štrejchnul“, je vidět krvavá rána, ale ne nijak výrazně.
Helmu ukrajinského vojáka odhaduje Armádní Zpravodaj na americkou PASGT. Wikipedia uvádí, že je vyrobena z 19 vrstev kevlaru a poskytuje ochranu proti střepinám i proti různým projektilům. Záběry ukazují, že jednotlivé vrstvy ale neodolaly a střela prošla skrz nasrkz. Není jasné, zda to mohlo být nekvalitním provedením helmy nebo silou použitého projektilu. Každá helma má nicméně jiný stupeň ochrany a rozhodně neodolá všemu.
Vojáka pravděpodobně zachránila skutečnost, že helmy nejsou posazené přímo na hlavě, ale mají jakousi vnitřní vrstvu, která je drží. Díky ní je mezi helmou a hlavou mezera, a ruská střela pravděpodobně prošla přesně skrze ni. Je možné že odstřelovač neviděl celou hlavu, ale pouze vršek helmy, a prostě zkusil štěstí. Stejně tak není vyloučeno, že v okamžiku, kdy stiskl spoušť, se ukrajinský voják pohnul. I to je důvod, proč odstřelovači běžně na hlavu nemíří, ale v tomto případě nejspíše neměl střelec žádnou jinou možnost.
Ruský odstřelovač mohl použít pušku SV-98 vyráběnou koncernem Kalašnikov. Wikipedia ji popisuje jako zbraň využívající munici ráže 7,62×54 milimetrů, která je používána například ve známých puškách Mosin–Nagant nebo v různých typech kulometů. Puška přitom dokáže zasahovat do vzdálenost 1 000 metrů, je-li vybavena teleskopickým zaměřovačem. Má přitom zásobník na 10 nábojů a často mívá tlumič pro tišší střelbu.

