Hlavně v oblasti jihovýchodní Asie existují gangy, které hledají vraky, nelegálně je rozebírají a pak je prodávají jako šrot.
Ještě před několika lety spočívaly na dně moře nedaleko Malajsie dvě holandské ponorky. Obě se potopily během druhé světové války a vraky plavidel HNLMS O 16 a HNLMS K XVII byly zároveň válečnými hroby jejich posádek. Dnes ale na místě jejich potopení krom několika málo předmětů nice nenajdete. Nenávratně zmizely.
Osudné se jim staly miny
Oba vraky měly obsahovat pozůstatky celkem 79 členů posádek. Potopily se v prosinci roku 1941. Obě najely na miny, které sem umístili Japonci. Zachránil se jen jeden jediný muž a to proviantní důstojník z HNLMS O 16. Vrak jeho ponorky byl nalezený v roce 1995. Kde se potopilo druhé plavidlo, je známé již od roku 1978.
Otázkou zůstává, jak se mohly vraky vlastně ztratit. Odpovědí jsou bandy, které v mořích kolem jihovýchodní Asie pátrají po starých vracích. Pak je za pomoci výbušnin na dně rozdělí na menší části a jeřábem vytáhnou na hladinu. Jde většinou o bohatou kořist, nejen o železo. V lodích lze najít měděné kabely, vrtule bývají z bronzu. Šrot z jednoho takového vraku může mít hodnotu milionů dolarů.
Vraky s tisícovkami mrtvých
Takové drancování je samozřejmě nelegální. Vraky válečných lodí jsou podle mezinárodních smluv uznané hroby zesnulých vojáků. To ale bandy hledačů kovů nezastaví. Malajsie podepsala v roce 2018 dohodu s Holandskem o větší ochraně těchto vraků. O dva roky dříve zmizely ze dna moře vraky tří holanských válečných lodí, které byly hrobem 2200 námořníků.
Ponorka HNLMS O 16 byla na vodu spuštěna v roce 1936. Byla dlouhá přes 76 metrů a dokázala se ponořit do hloubky 80 metrů. Vyzbrojena byla čtyřmi torpédomety, případně dvěma externími v prostředku plavidla. Ponorka HNLMS K XVII pocházela z roku 1932. Její délka byla 73 metrů. Stejně jako druhé plavidlo disponovala až šesticí torpédometů.