Když si chce nějaký stát zajistit bezpečnost, musí mít dostatečně silné a kvalitně vyzbrojené ozbrojené síly. Mnohé západní země v NATO na to v minulých desetiletích nedbaly a armády zanedbávaly, a většina ani neplnila společný závazek dávat na obranu 2 procenta svého HDP, což je na stavu jejich ozbrojených sil znát. V posledních letech se ale situace mění a výdaje na obranu členů NATO rostou, i když je samozřejmě otázkou, zda dostatečně.

Nárůst o 4,5 procenta, poprvé splnila i ČR

Jak výdaje na obranu v zemích NATO stagnovaly, lze pozorovat ve zprávách na stránkách aliance. V roce 2015 byly výdaje členských zemí 896 miliard dolarů (21 bilionů Kč), což znamenalo pokles o 14 miliard dolarů (327 miliard Kč) oproti roku předchozímu, a valné to nebylo ani dříve. Situace se však začala v roce 2018 měnit, a od té doby rozpočty znatelně stoupají. V roce 2023 dosáhly minimálně 1,1 bilionu dolarů (25,7 bilionu Kč), což je oproti předchozímu roku nárůst o 4,5 %, a v roce 2024 je očekáván další.

iZdroj fotografie: Robert Sullivan / Public Domain

Aliance má jednoduchý závazek, že budou její členské státy dávat na obranu 2 procenta svého HDP. To ale naprostá většina z nich dlouhodobě neplnila, a Defence-Blog upozorňuje, že třeba v roce 2014 to splnily pouze 3 členové NATO. V roce 2024 by již mělo tohoto cíle dosahovat 18 států, a to včetně ČR, což bude poprvé v historii jejího členství v alianci. Evropští členové by měli do obranu investovat celkem 380 miliard dolarů (8,9 bilionů Kč).

Nejvíce vydává Polsko, hned po něm USA

Rok 2024 bude pravděpodobně velikým zlomem. WashingtonPost uvádí, že v roce 2023 plnilo závazek 2 procent HDP na obranu 11 států, takže je nárůst jejich počtu na 18 v roce 2024 bezprecedentní. Mezi zeměmi jsou však veliké rozdíly, kdy má největší výdaje na zbrojení v přepočtu na HDP Polsko, v roce 2023 to bylo 3,9 %, a po něm následují Američané s 3,49 %. Na posledním místě je pak Lucembursko s pouhými 0,72 % HDP.

Americký armádní generál: „Ukrajina má všechny předpoklady porazit Rusko; a NATO se ukázalo silnější, než vypadalo“

Ačkoliv se situace v investicích do obrany členů NATO, hlavně tedy těch evropských, zlepšuje, rozhodně není vyhráno. Jelikož byly armády podfinancované již od 90. let 20. století, je jejich vnitřní dluh veliký, a bude trvat řadu let, než se ho povede dohnat. Není to jenom o množství peněz, ale třeba také o kapacitách zbrojního průmyslu, který není schopen vyrábět požadované množství vybavení. Od mnoha analytiků navíc zní, že 2 procenta HDP nemusí být dost.