Kreml se v minulosti opakovaně chlubil svými zbraněmi z kategorie střel s plochou dráhou letu nebo balistických raket, myšleno těch s konvenční hlavicí určených k taktickým úderům. Měly se vyrovnat, a v mnoha případech dokonce překonávat západní protějšky, ale zkušenosti z Ukrajiny světu ukázaly, že střely jako Ch-101 a Kalibr nebo rakety Ch47M2 Kinžal a 9M723 Iskander-M a další zdaleka nejsou tak dobré. Redakce Armádního Zpravodaje ale dodává, že jde stále o nebezpečné zbraně, a navíc je Rusko dokáže vylepšovat.

Mnoho ruských střel a raket selhalo

Po začátku útoku na Ukrajinu začalo Rusko různé cíle odstřelovat přesnými zbraněmi. A nemířilo jen na ty vojenské, ale též na energetickou infrastrukturu, a nezřídka na civilní. Zpravodajské zdroje však již na začátku války hlásily, že řada ruských zbraní jako Iskander-M selhala či se netrefila, uvádí Usni. Výsledky byly a jsou horší než prezentované údaje. Zaznamenané jsou případy, kdy zbraně ani nevzlétly, nevybuchly, nebo byla jejich přesnost mizerná.

Trump je na hodně tenkém ledu. Americká invaze do Íránu už jednou proběhla. A skončila masakrem amerických jednotek

O tom, že ruské zbraně nejsou takové, jak je Kreml prezentoval, mluví nejen západní analýzy. Wikipedia uvádí, že čínští analytici například zkritizovali hypersonickou střelu Kinžal. Konstatovali, že se o hypersonickou střelu vůbec nejedná, protože jde o kvazibalistickou raketu odpalovanou ze vzduchu, která při hypersonické rychlosti nedokáže ani manévrovat. A velké problémy byly i s její přesností. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že jsou však zaznamenané případy, kdy raketa cíl zničila, a nelze ji tedy považovat za úplný šrot.

Nízká přesnost střely pro bombardéry

Problém měl ovšem být i se střelou s plochou dráhou letu Ch-101. U ní se přesnost pohybuje od 5 do 50 metrů, a horní hranice je doslova tristní. Wikipedia uvádí, že jde přitom o moderní zbraň, která vstoupila do služby v roce 2010, a odpalují ji strategické bombardéry, které ji odpalují zcela mimo dosah ukrajinské PVO. Špatná přesnost ale znamená, že nemusí trefit zamýšlený cíl, takže jsou škody diskutabilní, nebo se musí spoléhat na plošný účinek.

iZdroj fotografie: Kancelář prezidenta Ruské federace / Creative Commons / CC BY

Rusko se ale také dokáže poučit. Rusi uvádí, že jeho armáda dokázala vylepšit balistickou raketu Iskander-M odpalovanou ze země tak, aby byla mnohem obtížnějším cílem pro protivzdušnou obranu. Ukázalo se totiž, že původní verzi zvládne relativně snadno zničit systém MIM-104 Patriot, kdežto u té upravené je možnost zachycení nižší. Je tedy zřejmé, že ruští inženýři data z použití zbraní analyzují a pokoušejí se je vylepšit. Může se to týkat nejen schopnosti průniku PVO, ale také spolehlivosti nebo přesnosti.