Analýza: Putinovi na Ukrajině hrozí zdlouhavý konflikt, na který nablýskané pozlátko jeho armády není připravené

Ukrajinští civilisté se ve městech brání ruské agresi a kremelské jednotky jsou nuceny atakovat civilní objekty. Globální znechucení Ruskem roste výrazným tempem.

i Zdroj fotografie: Ministry of defense of Ukraine
                   

Neomluvitelná agrese Vladimira Putina proti Ukrajině, nepatřící do 21. století, nabírá na síle společně s tím, jak kremelský autokrat zjišťuje, že Ukrajinci se nevzdají a západní země pomáhají napadené Ukrajině. Počáteční relativně neagresivní přístup ruské armády se postupně mění v klasický konflikt, který nebere příliš ohledů na civilní obyvatelstvo a objekty. Situace navíc spěje k vyčerpávající válce a odhaluje slabiny ruské armády a režimu samotného.

Špatný odhad situace ze strany Ruska

Putin zjevně nepočítal s obrovskou vůlí Ukrajinců se bránit a spoléhal se na již téměř standardní liknavý postoj západních zemí. Je otázkou, jak by reagovali západní politici, nebýt velké odezvy jejich voličů. Obrovský odpor obyvatelstva zemí na západ od Ruska vůči agresi donutil jejich představitele jednat. Po prvních dvou dnech tápaní přišly sankce a postupně pomoc, včetně vojenské, napadené zemi. Ukrajinský lid, vedený rozhodným Volodymyrem Zelenským, se postupně semknul a brání se.

Mimořádná vlna solidarity ze strany občanů EU přinesla Ukrajině humanitární pomoc a zároveň otevřenou náruč pro každého uprchlíka. To poskytuje jistotu ukrajinským vojákům, že jejich rodiny jsou v bezpečí a soustředí se na boje prosti ruské armádě. I zde se Putin zjevně přepočítal, předpokládal, že se Ukrajinci záhy vzdají, podobně jako v roce 2014 a Rusko s minimálními prostředky ovládne svého souseda.

To vše lze celkem snadno vyčíst z povolávání záložníků, váznoucí logistice a stupňující se bezradnosti ruské armády, která se postupně uchyluje k podobné taktice, jakou používala v Sýrii. Masivní ostřelování ukrajinských měst a příprava útoku na zlomeného protivníka. To lze spatřit především u obléhaného Mariupolu, který tvrdošíjně odolává. Až příliš snadno lze odhadnout, že Mariupol je v současnosti hlavním cílem ruských vojsk na Ukrajině.

Civilisté ruskými rukojmími v Mariupolu

Trvale neúspěšná vyjednávání o vytvoření koridorů pro odchod civilistů jsou nejmarkantnější právě v Mariupolu. Ten je prakticky obléhán od začátku konfliktu a je jasné proč. V této chvíli je město hlavní překážkou pro pozemní spojení Ruska na Krym a je až příliš zjevné, že Rusové nejvíce ze všeho usilují právě o dobytí tohoto přístavu. S tím souvisí možnost odchodu civilistů z města.

Liknavost při vytváření koridorů pro civilisty je patrná všude ze strany Ruské federace, ale v Mariupolu nejvíce. Dle zpráv je humanitární situace ve městě tragická a je jasné, že zásoby vody či potravin pro obránce ubývají mnohem rychleji s civilním obyvatelstvem, než bez něj. Klasická válečná taktika, o nějaké operaci zde nelze vůbec hovořit. Navíc obrázky z města skutečně hovoří o destrukci celých městských čtvrtí.

Zde je třeba si držet odstup od denního zpravodajství médií. Rusové skutečně vstoupili na Ukrajinu s tím, že primárně mířili na vojenské a komunikační cíle. Zásahy civilní infrastruktury byly spíše ojedinělé a dílem nepřesnosti, ale o to více medializované. Stejně tak jako přímé boje. Oboje narůstá až v posledních dnech, kdy se konflikt začíná skutečně měnit v regulérní válku. Mariupol je prvním případem.

Ideologická slabost Putinova režimu

Přestože je nutné zpravodajství z Ukrajiny ředit, začíná být zjevné, že ruští vojáci mají dost značný odpor k celé válce. Komunistická ideologická indoktrinace je dávnou minulostí, současní ruští odvedenci již klasickým ruským nacionalismem rozhodně neoplývají tak, jako jejich otcové a dědové a navíc mají již slušné povědomí o západní demokracii a hodnotách tamních obyvatel.

To neznamená, že by automaticky neměli rádi ruský režim, ale jejich vztah k matičce Rusi a jejímu vůdci již bude o něco vlažnější. Navíc zřejmě skutečně očekávali relativně snadnou operaci a místo toho se ocitli v pekle asymetrického boje odhodlaných Ukrajinců. Přes ojedinělé záběry z Ruska, které ukazují podporu Vladimiru Putinovi, je zjevné, že masová podpora invazi na Ukrajinu v Rusku není. Je těžké posoudit většinový názor Rusů, ale nadšení se rozhodné nekoná.

Čím je Rusko méně úspěšné, tím více se Putin uchyluje ke klasickým diktátorským praktikám. Poslední zákon o hanobení ruských ozbrojených sil to jen potvrzuje. Je pružný od Vladivostoku po Kaliningrad a bude pasovat na vyjádření sebemenšího odporu k válce, propagandistická videa to nezachrání. Ruský prezident zjevně není úplně v pořádku a jeho vágní vyjádření k Rusům, že si vystačí sami, jsou těžko uvěřitelná.

Laciné pozlátko ruské armády

Největší slabost lze ovšem vidět v rámci údajně modernizované ruské armády. Přestože je řada údajů o ruských ztrátách nepochybně přepálená, je jisté, že Ruská federace již utrpěla značné ztráty. Navíc sledujeme převážně starší ruskou techniku a munici. Příčiny jsou velmi jednoduché. Rusové dávají dlouhodobě na odiv modernizaci své armády a stále avizují nové zbraně, ale na hloubkové přezbrojení prostě nejsou peníze, ani kapacity.

Naprosto šokující je fotka klasické železné bomby, která už snad ani do výzbroje moderní armády nepatří. Pokud se nejedná o podvrh, dle stavu zařízení asi ne, svědčí to o zoufalém nedostatku moderních raket. Místo nich nastupuje dělostřelectvo, prezentované především raketomety. Rusové navíc postrádají moderní detekční elektroniku, která by vyhledávala cíle protivzdušné obrany (PVO) a lokalizovala ukrajinské radary.

Důsledkem je, že moderní letouny Rusů absolvují minimum vzletů, navíc jich je zjevně příliš málo a piloti z důvodu nedostatku prostředků na výcvik neumí používat přesně naváděné rakety. V té chvíli je Rusům 4 000 letadel úplně k ničemu. Ve vzdušném prostoru Ukrajiny to prostě není vidět a navíc u Rusů jasně panuje obava, že o letouny přijdou. Mimo jiné i z důvodu ručních protivzdušných zbraní, dodávaných západními státy.

Život ruského vojáka nemá v ozbrojených silách valnou cenu

Americké Javeliny vypadají, že byly zkonstruovány přesně proti ruským tankům. Největší slabinou Putinových obrněnců je vršek věže. Klasika sovětské konstrukční školy. Ani modernizace nepřinesla významné posílení pancéřování inkriminovaného místa a americký protitankový systém je na to jako otvírák na konzervy. Navíc munice je rozložena, také klasicky, ve věži, bez zabezpečení. Javelin zasahuje z výšky, následná exploze zmasakruje osádku a utrhne celou věž.

Vzhledem k tomu, že přesun ruské armády je plně mechanizovaný, aspoň prozatím, jsou ruční protipancéřové zbraně klíčovou zbraní ukrajinských vojáků. Transportéry BTR ovšem mají svá nejlepší léta dávno za sebou, jsou lákavým cílem pro bránící se Ukrajince. Zde lze snadno dohledat příčiny vysokých ztrát Rusů. Situace je prakticky opačná, oproti Afghánistánu. Obránci mají města, útočníci pole.

Příčiny jsou jednoduché. I přes výše zmíněné potíže, Rusové ovládají vzdušný prostor a mají zásadní převahu v obrněné technice. Ukrajina je víceméně rovná země bez velkého množství lesů, důsledkem je, že Ukrajinci se klasickým frontovým bojem prostě bránit nemohou. Opevnili města a uchylují se ke gerilovému způsobu boje, který je navíc zjevně úspěšný a nesmírně náročný pro agresora.

Bez diplomatického řešení přijde vleklý konflikt

Klasické přímé boje zatím příliš neprobíhají. Ukrajinci se zřejmě uchylují k diverzní činnosti a morálně rozvrácené ruské jednotky zřejmě tak úplně neví, co dělat. Nesmí dezertovat, jsou špatně vedeny i zásobovány, ale zároveň by měly útočit. Asymetrická taktika Ukrajinců nepochybně slaví úspěch a demoralizuje ruské vojáky. Bohužel jich je příliš mnoho na to, aby se dosavadní ztráty daly označovat jako zásadní.

Naneštěstí postupně přichází stále větší útoky na civilní objekty. Rusové vědí, že v této situaci do velkých měst nemohou. Dobýt Kyjev s takto malým množstvím vojáků a techniky je naprosto nemožné, podobně jako Charkov. Bohužel Putin je zjevně ve stavu, kdy si uvědomuje jen jednu věc, ustoupí a prohrál na plné čáře. Takže zvyšuje tlak na ukrajinská města, čímž vrůstá počet obětí na životech.

Intenzita války vzrůstá jen pomalu, ale ruský prezident nechce odejít, ačkoli Ukrajinci jsou zjevně připravení klást naprosto zásadní odpor nadále. Situace hrozí přerůst v dlouhodobý a zničující konflikt pro všechny strany, včetně států EU. Otázka zní, zda by na tomto základě nemělo NATO výrazněji zasáhnout v podobě bezletové zóny. Již jen proto, že podobná záležitost může zanedlouho přijít v Moldavsku, Gruzii nebo i Pobaltských státech.

Jakým způsobem by bezletová zóna nad Ukrajinou ovlivnila celý konflikt?

Zdroj: Autorský text Jaroslava Červenky

Diskuze Vstoupit do diskuze
93 lidí právě čte
Autor článku

Jaroslav Červenka

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Prodej uhlí hýbe světem
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Vše o Tollundském muži, 2 400 let starém bažinatém těle. Byl tak dokonale zachován, že byl považován za nedávnou oběť
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Přírodní prostředky, které odstraní hlen při infekci: Kurkuma, zázvor nebo také horká pára
adbz.cz
adbz.cz
Doba sušení prádla se zkrátí na polovinu: Do pračky stačí přidat ručník, funkční je také metoda „na burrito“